Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VV podají ústavní stížnost na církevní restituce, chtějí zákon změnit

  15:38aktualizováno  15:38
Církevními restitucemi se bude zabývat Ústavní soud. Stížnost k němu chystají Věci veřejné. Jejich šéf Radek John navíc řekl, že strana chystá novelu, která by podle něj zpackaný zákon o církevních restitucích změnila.

Proti církevním restitucím hodlají Věci veřejné podat ústavní stížnost. Lídr véčkařů Radek John označil současnou podobu zákona za "zpackanou". | foto: ČTK

Schválenou podobu zákona o majetkové vyrovnání zkritizoval Radek John na úterní tiskové konferenci véčkařů. "Ten paskvil byl silově protlačen bez celospolečenského konsenzu," hřímal.

Podle lídra VV zákon zvýhodňuje církve oproti ostatním restituentům. "Je to neodůvodněný, štědrý dar," kritizoval. Novela, kterou strana připravuje, by měla zkrátit dobu, během níž bude stát církvím vyplácet odškodnění.

John tvrdí, že by se toto období mohlo zkrátit z původních 17 jen na 10 let. Státní kase by to podle něj ušetřilo šest miliard korun. VV totiž navrhují, aby církve dostávaly odškodné v plné výši jen po dobu tří let, každý další rok by vyplacená částka klesla o pět procent. Podle schváleného zákona by měly církve dostat během sedmnáctiletého období celkem 59 miliard korun.

Věci veřejné požadují i přecenění majetku, který bude stát církvím vracet. Sněmovnou schválený zákon počítá s tím, že církve dostanou majetek v ceně 75 miliard korun. John ale tvrdí, že novela navržená VV by státu uspořila až dvacet miliard korun. S odkazem na možné úpravy pak vyzval úřady, aby s církvemi nepodepisovaly unáhlené smlouvy o vyrovnání.

VV chystají ústavní stížnost

Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka na tiskové konferenci zároveň oznámil, že hodlá proti současné podobě zákona o církevních restitucích podat ústavní stížnost. Domnívá se, že jej Sněmovna schválila narychlo během pauzy.

"Považuji za výsměch občanům, kteří jsou reprezentováni poslanci České republiky, aby jakýkoli zákon, a obzvláště tak významný zákon, jako je majetkové vyrovnání s církvemi, byl hlasován ve chvíli vyhlášení pauzy na jednání poslaneckého klubu. Toto je jasně doložitelné ze stenografického zápisu," uvedl Chaloupka.

Jestli má případná stížnost u Ústavního soudu šanci, není jasné. Letos v září ale ústavní soudci naznačili, jak by se asi k zákonu mohli postavit. Ve svém rozhodnutí totiž uvedli, že by se církve, pokud by zákon nebyl schválen, mohli svých nároků domáhat soudně (více zde).

Klaus nechal zákon projít

Zákon o církevních restitucích protlačila vládní koalice začátkem listopadu, když se jí o podařilo přehlasovat srpnové zamítavé stanovisko Senátu. K prosazení zákona přispěl fakt, že poslanci ČSSD a KSČM během zdlouhavého jednání odešli ze sálu poté, co jejich lídři hlasování označili za nezákonné (více o hlasování ve Sněmovně zde).

Zvrátit hlasování poslanců mohl ještě prezident Václav Klaus. Ten ovšem zákon o majetkovém vyrovnání církví sice nepodepsal, ale také ani nevetoval, tudíž začne platit od příštího roku (více o případu zde).

Církve a náboženské společnosti tak dostanou svůj někdejší majetek v hodnotě 75 miliard a finanční odškodnění 59 miliard. Zároveň bude sedmnáct let trvat přechodné období, v němž se bude snižovat církvím příspěvek od státu. V roce 2030 by tedy měly být církve zcela soběstačné.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.