Schválenou podobu zákona o majetkové vyrovnání zkritizoval Radek John na úterní tiskové konferenci véčkařů. "Ten paskvil byl silově protlačen bez celospolečenského konsenzu," hřímal.
Podle lídra VV zákon zvýhodňuje církve oproti ostatním restituentům. "Je to neodůvodněný, štědrý dar," kritizoval. Novela, kterou strana připravuje, by měla zkrátit dobu, během níž bude stát církvím vyplácet odškodnění.
John tvrdí, že by se toto období mohlo zkrátit z původních 17 jen na 10 let. Státní kase by to podle něj ušetřilo šest miliard korun. VV totiž navrhují, aby církve dostávaly odškodné v plné výši jen po dobu tří let, každý další rok by vyplacená částka klesla o pět procent. Podle schváleného zákona by měly církve dostat během sedmnáctiletého období celkem 59 miliard korun.
Věci veřejné požadují i přecenění majetku, který bude stát církvím vracet. Sněmovnou schválený zákon počítá s tím, že církve dostanou majetek v ceně 75 miliard korun. John ale tvrdí, že novela navržená VV by státu uspořila až dvacet miliard korun. S odkazem na možné úpravy pak vyzval úřady, aby s církvemi nepodepisovaly unáhlené smlouvy o vyrovnání.
VV chystají ústavní stížnost
Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka na tiskové konferenci zároveň oznámil, že hodlá proti současné podobě zákona o církevních restitucích podat ústavní stížnost. Domnívá se, že jej Sněmovna schválila narychlo během pauzy.
"Považuji za výsměch občanům, kteří jsou reprezentováni poslanci České republiky, aby jakýkoli zákon, a obzvláště tak významný zákon, jako je majetkové vyrovnání s církvemi, byl hlasován ve chvíli vyhlášení pauzy na jednání poslaneckého klubu. Toto je jasně doložitelné ze stenografického zápisu," uvedl Chaloupka.
Jestli má případná stížnost u Ústavního soudu šanci, není jasné. Letos v září ale ústavní soudci naznačili, jak by se asi k zákonu mohli postavit. Ve svém rozhodnutí totiž uvedli, že by se církve, pokud by zákon nebyl schválen, mohli svých nároků domáhat soudně (více zde).
Klaus nechal zákon projít
Zákon o církevních restitucích protlačila vládní koalice začátkem listopadu, když se jí o podařilo přehlasovat srpnové zamítavé stanovisko Senátu. K prosazení zákona přispěl fakt, že poslanci ČSSD a KSČM během zdlouhavého jednání odešli ze sálu poté, co jejich lídři hlasování označili za nezákonné (více o hlasování ve Sněmovně zde).
Zvrátit hlasování poslanců mohl ještě prezident Václav Klaus. Ten ovšem zákon o majetkovém vyrovnání církví sice nepodepsal, ale také ani nevetoval, tudíž začne platit od příštího roku (více o případu zde).
Církve a náboženské společnosti tak dostanou svůj někdejší majetek v hodnotě 75 miliard a finanční odškodnění 59 miliard. Zároveň bude sedmnáct let trvat přechodné období, v němž se bude snižovat církvím příspěvek od státu. V roce 2030 by tedy měly být církve zcela soběstačné.
