Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Církevní restituce jsou důvod, proč se strana dvakrát štěpila, tvrdí VV

  11:47aktualizováno  18:18
Věci veřejné přišly s novým vysvětlením, proč se nadvakrát štěpily. Tvrdí teď, že k rozchodu Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky se stranou a později i k odchodu Karolíny Peake a dalších významně přispěly církevní restituce. Strana je chce ústavní stížností zrušit a zároveň se domáhá toho, aby si mohlo stěžovat méně než 41 poslanců.

Poslanci Věcí veřejných vysvětlují okolnosti ústavní stížnosti na církevní restituce. Požadují zároveň zrušení části zákona o Ústavním soudu, podle níž musí stížnost podat minimálně 41 poslanců nebo 17 senátorů. | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

"Církevní restituce jsou největší byznys pro vládní koalici. Je evidentní a jasné, že veškeré věci, které se dějí kolem našich osob, s tím souvisí," řekl v pondělí na tiskové konferenci VV poslanec Babák. Mezi "věci, které se dějí" kolem poslanců Věcí veřejných zařadil i stíhání poslance Víta Bárta, který stanul před soudem kvůli podezření, že uplácel poslance.

Soud první instance dal Bártovi podmínku, zatímco Jaroslavu Škárkovi udělil nepodmíněný trest, odvolací soud ale verdikt zrušil a vrátil případ soudci Šottovi z Obvodního soudu pro Prahu 5. Soud bude znovu jednat v lednu.

Poslankyně Kristýna Kočí se proti tvrzení Věcí veřejných ohradila. Upozornila na to, že nikdy pro církevní restituce ruku nezvedla. "Vždy jsem hlasovala proti a při přehlasování Senátu jsem se stejně jako celá opozice projevila odpojením a neúčastí v sále," řekla iDNES.cz Kočí. Nová teorie VV má tedy velkou mezeru.

Na ústavní stížnost nemají VV dost poslanců, chtějí to změnit

Věci veřejné podaly ústavní stížnost na církevní restituce elektronickou cestou, na Silvestra jen několik minut před půlnocí. (více o tom najdete zde) Chtěly to stihnout ještě před tím, než zákon vstoupí v platnost. Nesouhlasí s rozsahem církevních restitucí.

Babák na tiskové konferenci řekl, že restituce zvýhodňují církve oproti jiným restituentům. "Prolamují také hranici února 1948 i Benešovy dekrety," tvrdí věci veřejné.

Věci veřejné chtějí, aby soud odložil účinnost zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, aby zakázal ministerstvům a dalším státním orgánům do doby svého rozhodnutí plnit jakékoli povinnosti vyplývající ze zákona, tedy hlavně vydávat majetek. Chtějí také, aby zrušil usnesení Sněmovny, kterým poslanci zákon schválili, a navíc i to, aby soud odložil vykonatelnost tohoto usnesení do doby, než o něm rozhodne.

Ústavní stížnost VV má ale jeden velký háček. Strana má pouze 11 poslanců, přitom podle zákona o Ústavním soudu může stížnost požadující zrušení zákona nebo jeho části podat nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů.

"To je úplná hlava 22. Milion voličů nemá právo, aby se obrátili na svou stranu a aby za ně strana ústavní stížnost podala," zlobí se předseda VV John. Věcem veřejným se tak může přihodit, že se soud odmítne zabývat jejich stížností z procedurálních důvodů, že stížnost nedalo dost poslanců.

Vlastní ústavní stížnost na církevní restituce, které budou znamenat vydání majetku v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhrady ve ve výši 59 miliard korun, chce ještě do konce ledna připravit ČSSD.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.