Věci veřejné nepodpoří zrušení stravenek, řekl Vít Bárta po dvouhodinovém jednání ministrů a finančních expertů své strany s šéfem ČMKOS Jaroslavem Zavadilem.

Věci veřejné nepodpoří zrušení stravenek, řekl Vít Bárta po dvouhodinovém jednání ministrů a finančních expertů své strany s šéfem ČMKOS Jaroslavem Zavadilem. | foto: ČTK

VV nepodpoří zrušení stravenek. Výhrady mají k rušení superhrubé mzdy

  • 545
Pro zrušení daňového zvýhodnění stravenek, které dostávají zaměstnanci, nebude mít ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 podporu Věcí veřejných. "Zrušení stravenek nepodpoříme," řekl iDNES.cz šéf poslanců VV Vít Bárta po dvouhodinovém jednání ministrů a finančních expertů VV s předsedou odborové centrály ČMKOS Jaroslavem Zavadilem.

"Stravenky jsou pro nás neuralgickým bodem, vysvětloval jsem zástupcům Věcí veřejných náš negativní postoj k jejich rušení," uvedl po schůzce Zavadil.

Ministr Kalousek počítá s tím, že stravenky padnou a místo nich by si zaměstnanci odečítali z daní paušál 250 korun měsíčně (3 tisíce korun ročně). O zrušení stravenek Kalousek dlouhodobě usiluje, protože podle něj nespravedlivě zvýhodňují ty zaměstnance, jimž na tento benefit zaměstnavatel přispívá.

Obhájci stravenek argumentují, že nově zavedený daňový paušál by část zaměstnanců vůbec nepocítila. Jedná se o lidi s nejnižšími příjmy, kteří už teď neplatí daň z příjmů a kteří by o stravenky přišli bez náhrady. Nulovou daň z příjmů dnes mají všichni s příjmem 9 800 hrubého a méně.

Petr Gazdík byl znovu zvolen předsedou hnutí Starostové a nezávislí (4. června

Věci veřejné za jejich postoj k rušení daňového zvýhodnění stravenek zkritizoval šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík. "Je těžko přijatelné, jestliže je přijata v koalici nějaká dohoda a jedna strana ji začne nabourávat. A když o tom začne mluvit, aniž by to řekla koaličním partnerům, považuji to za vrchol neslušnosti. Pohár naší trpělivosti začíná přetékat," uvedl Gazdík.

VV jsou podle něj mimo realitu, když v době, kdy celá Evropa musí šetřit, bojují za výhodu pro jednu skupinu zaměstnanců na úkor ostatních, kteří stravenky nemají. 

VV váhají i s podporou zrušení superhrubé mzdy

Bárta iDNES.cz po dvouhodinovém jednání expertů Věcí veřejných se Zavadilem v Poslanecké sněmovně řekl, že výhrady budou mít ministři z jeho strany i k plánu zrušit nyní superhrubou mzdu. Z té lidé odvádějí daň z příjmu 15 procent. Kalouskův plán počítá s návratem k principu danění hrubé mzdy - a se sazbou 19 procent.

"V zásadě nejsme proti zrušení superhrubé mzdy, ale nemůže to podle nás vést k dalšímu propadu v příjmech rozpočtu. V roce 2013 by měl stát ušetřit dalších 30 miliard korun, a v roce 2014 dokonce 60 miliard korun. Nechtěli bychom se dostat do situace, že nám někdo za rok bude říkat, že stát nemá dost peněz a musí se třeba snížit platy učitelům, i když jim teď čtyři miliardy přidáme," vysvětluje Bárta.

Šéf ČMKOS Jaroslav Zavadil 21. března v Praze na briefingu odborů o kampani proti vládním reformám.

Zavadil po schůzce s ministry a některými poslanci Věcí veřejných řekl iDNES.cz, že k plánu vlády zrušit danění superhrubé mzdy má odborová centrála neutrální postoj.

Za výraz určité neprofesionality však označil, že Kalousek navrhuje zrušit něco, co ještě v bývalé vládě Mirka Topolánka navrhoval zavést.

U DPH se plán nemění, na jednu sazbu 19 procent VV nekývnou

Šéf ČMKOS politikům Věcí veřejných tlumočil negativní postoj odborářů k jakémukoli zvyšování daně z přidané hodnoty. "Už padlo tvrzení, že to má sloužit ke krytí deficitu důchodového účtu. Jde jen o látání děr v rozpočtu," řekl Zavadil.

Bárta řekl, že si Věci veřejné znovu potvrdily, že z jejich pohledu je jediná přijatelná varianta dvou sazeb DPH v příštím roce - 14 a 20 procent. Ještě před vládními prázdninami Kalousek i premiér Petr Nečas marně přesvědčovali Věci veřejné, aby kývly na jedinou sazbu 19 procent, se zachováním výjimky pro léky, knihy a noviny.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video