Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve zvláštní škole mají lepší známky a motivaci, brání ředitelé docházku Romů

  9:43aktualizováno  9:43
Do bývalých zvláštních škol mají chodit jen děti s lehkým mentálním postižením, končí v nich však i zdraví Romové. Ředitelé škol se ale brání: některé děti dokážou svou nevýhodu dohnat, ale potřebují postupovat pomalu, v běžné škole by nikdy nezažily úspěch. MF DNES jednu takovou školu navštívila.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Sedmnáctiletá Nela přemýšlí. Drobné dívce z kapsy čouhá občanský průkaz, ale na to, v jakém pádě je podstatné jméno ve spojení "šli na houby", přijít nedokáže.

romští školáci

Čtvrtina romských dětí navštěvuje místo běžných základních škol školy praktické a speciální, dříve označované jako zvláštní a pomocné. Ty jsou určeny pro děti s lehkou mentální retardací. Ministerstvo proto zadalo školní inspekci, aby prověřila, zda jsou romské děti v těchto školách oprávněně. Kontrola pokračuje, ministryně chce stav napravit. viz výstup inspekce, podle níž končí více než čtvrtina romských dětí v praktických školách protiprávně

Někteří její spolužáci ze spojeného sedmého a osmého ročníku to zvládají docela dobře, ale ji čeština nebaví. Její matka se domluvila, že dívka si na speciální škole dochodí povinnou docházku. "A pak má šanci se někde vyučit," říká Martin Kotrba, ředitel speciální a praktické základní školy v jihočeských Dačicích. A dodává, že někteří absolventi zvládají i střední odborné školy.

Nedá se přehlédnout, že tohle není úplně běžná "základka". Třídy jsou malé, dětí v nich je také málo a ještě většinou hned z několika ročníků dohromady.

Na chodbě narazíte nejen na stolní fotbal, ale také na velké kočárky pro žáky, kteří nedokážou sami chodit, či dokonce sedět. Učivo se tu podává způsobem, který je zvladatelný i pro děti s lehkou mentální retardací. Právě pro takové děti podobné školy vznikly – aby jim poskytly individuální přístup a vzdělání na úrovni, kterou zvládnou.

Jenže problém je v tom, že v podobných školách – speciálních či praktických – končí i děti, které tam nemají co dělat. Zejména romské, které celorepublikově tvoří celou třetinu jejich žáků. Podle odhadů jich je v bývalých zvláštních školách celkem asi deset tisíc. I přesto, že mnozí nemají žádné mentální postižení (viz průzkum ministerstva školství, který ukázal, že každý čtvrtý Rom je "onálepkován" jako mentálně postižený).

Více práce na zahradě

V Dačicích to podle ředitele neplatí. "Romských dětí je tu pár, a ty sem skutečně patří. Mohu vám to doložit všemi vyšetřeními," říká ředitel Martin Kotrba.

MF DNES pozval na návštěvu školy poté, co otiskla článek popisující mnohdy diskriminační přístup českého školství k romským dětem. Nebyl zdaleka jediným ředitelem, který se ozval – většinou se hájili tím, že pracovat s romskými dětmi a jejich rodinami je těžké, a proto nemívají šanci na základní škole uspět.

Jak tedy vypadá výuka na speciální škole? "Děti, které sem chodí, by na běžné základní škole neobstály ani by se jim tam neuměli věnovat, protože potřebují speciální přístup. My postupujeme pomalu a všechno donekonečna opakujeme," popisuje ředitel Martin Kotrba.

Navíc, o co děti mají méně hodin na předměty, jako jsou jazyky nebo matematika, o to více se věnují školní zahradě, práci v dílnách či kuchyňce.

Romské děti, které mentální retardací netrpí, přitom takový přístup zřejmě nepotřebují - silně je znevýhodní v případném dalším studiu a kariéře.

Děti potřebují zažívat úspěch, říká kantor

Problém, na který upozorňují mezinárodní organizace (viz výzva Amnesty International, aby se praktické školy zavřely), má dvě roviny: v nejhorším případě není přeřazení romského dítěte ničím podloženo. Běžnější je, že vyšetření má spíše formální podobu.

To připouští i ministerstvo školství a ukázat by to během několika týdnů mohly výsledky kontroly školní inspekce. Už teď ministryně přislíbila, že se zasadí o změnu postupu při posuzování mentální retardace dětí.

Někteří ředitelé speciálních škol navíc tvrdí, že není dobré snažit se za každou cenu dostat do běžné školy všechny děti - byť by neměly zrovna snížený intelekt.

"Některé dokážou svou nevýhodu dohnat, ale potřebují postupovat pomalu. V běžné škole by nikdy nezažily úspěch, tady mohou mít dobré známky a to je pro ně velkou motivací," říká ředitel další podobné školy v Jindřichově Hradci Petr Kubeš.

rodiče dostanou víc informací

Romské děti se do speciálních a praktických škol dostávají v některých případech neprávem. Ministerstvo školství to chce změnit a chystá kvůli tomu rovnou dvě vyhlášky, které by měly zabránit mimo jiné tomu, aby se do těchto škol dostalo dítě, které není mentálně retardované.

Vyhláška tak může pomoci nejen romským dětem, ale všem, které pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Konečné rozhodnutí přesto vždy leží na rodičích. Jenže v tom je další problém.

"Rodičům často chybí dostatek zkušeností i informací, aby se mohli rozhodnout," říká Jan Stejskal ze sdružení Zvůle práva, které situaci rovněž monitoruje. Právě způsob, jakým se k rodičům informace od škol či psychologů dostávají, by měla vyhláška zlepšit.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš hostem diskusního pořadu Rozstřel.
Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu

Prezident Donald Trump záměrně polarizuje společnost, jak ukázal během svých dvou vystoupení k násilnostem ve virginském Charlottesville. Hlava USA zároveň...  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.