Trojice vědců studovala hvězdu známou jako BD +20 307, kolem které krouží neobvykle velké mračno prachu. Měli za to, že jde o mladou hvězdu.
"Očekávali jsme, že zjistíme, že jde o poměrně mladou hvězdu o věku v řádu milionů let. Prach by pak signalizoval tvorbu planetárního systému," řekl podle webu Univerzity v Tennessee astronom Michael Muno.
Spolu s kolegy ale nyní zjistil, že ve skutečnosti jde o dvojhvězdu, jejíž stáří je srovnatelné s naší sluneční soustavou. Jinými slovy, že jde o "dospělý" systém.
V daném planetárním systému vědci nepozorovali žádná "bludná" tělesa, která by střet mohla zavinit. V tom případě obří mračno žhavého prachu, které dvojhvězdu obíhá, značí přesný opak tvorby planet: jejich srážku a zánik. Jen se to stalo - vnímáno ze Země - před třemi sty lety. Tak dlouho k nám světlo od BD +20 307 letí.
Srážka, jako kdyby se střetla Země a Venuše
"Pokud na některé z planet byl život, masivní střet by ho naprosto zničil v řádu minut," řekl k tomu jeden z účastníků výzkumu Gregory Henry. "Je to, jako by se srazila Země a Venuše. Astronomové nikdy dříve nic takového nepozorovali," dodal třetí výzkumník, Benjamin Zuckerman.
Objev vede vědce k otázkám, které dosud příliš hlasitě nezazněly: Jak může dojít k destabilizaci "dospělého" planetárního systému? A může k ní dojít i ve sluneční soustavě?
Teoreticky ano. Dva výzkumy - jeden francouzský, druhý americký - poukázaly na malou možnost srážky Merkuru s Venuší nebo se Zemí ve vzdálené budoucnosti, píše web Univerzity v Tennessee.
V minulosti nebyly kolize velkých objektů ve sluneční soustavě vzácností. Řada vědců například původ Měsíce vidí ve srážce Země s tělesem o velikosti Marsu.