Sociální demokracie má nyní v průzkumech o devět procent horší výsledek než loni ve volbách. Voliči přestali straně Vladimíra Špidly důvěřovat hlavně po prezidentských volbách začátkem tohoto roku, kdy byla ČSSD rozhádaná a jejímu předsedovi se situace vymkla z rukou (neprosadil ani jednoho ze tří kandidátů ČSSD).
ODS naopak boduje díky odchodu Václava Klause z vedení, a vlastně i z toho, že se stal prezidentem. "Je pravděpodobné, že to ODS velmi pomohlo. Lavírování vládních stran voliči nemají příliš v lásce. Proto se upínají k ODS," vysvětluje změny Jan Hartl, ředitel agentury STEM, jejíž výzkumy potvrzují výměnu pozic mezi ČSSD a ODS.
Unii svobody dnes chtějí ve sněmovně dvě až tři procenta voličů. Strana přitom ve volbách potřebuje pro postoupení do sněmovny pět procent. Unionistům zjevně uškodila účast ve vládě s levicovou ČSSD.
Strana navíc působí docela nevýrazně. Nedávno si proto dokonce najala speciální agenturu, která ji má probrat z klinické smrti - dát dohromady analýzu, jež určí, kde se stala chyba.
Vládní lidovci na tom nejsou o mnoho lépe. Do sněmovny by se sice dostali dnes, ale jen velmi těsně, o jedno procento hlasů. Obě strany, tedy KDU-ČSL a Unie svobody, šly do loňských voleb společně jako Koalice a získaly celkem 14,2 procenta. Dnes by daly dohromady sotva devět.
ODS a ČSSD by dnes měly společně ve sněmovně ústavní většinu 149 hlasů. 103 křesel dá dohromady ODS s lidovci. Ostatní varianty jsou už menšinové.
