Bez ohledu na to, že dráhy jsou zařízení určené k přepravě cestujících, a nikoliv k poskytování zdravotní výchovy, zapojili se naši železničáři do stále paternalističtějších vzorců chování, které v poslední době nejrůznější instituce a dokonce i komerční firmy předvádějí.
Posláním Českých drah je přepravovat lidi, stejně jako posláním konzerváren je vyrábět konzervy. Nový stanovený evropský démon - kouření tabáku - je však tak Univerzálně Zlý a Zavrženíhodný, že bojovat proti němu jsou vlastně oprávněni a povinni všichni. Včetně konzerváren.
Logika trhu by železničnímu přepravci velela, aby se co nejvíce staral o cestující, to jest aby všem skupinám cestujících poskytoval co nejkvalitnější služby. Komerční logika by tedy důsledně oddělila kuřáky od nekuřáků, nekuřákům zavést permanentně otevřená okénka, aby měli co nejvíce čerstvého vzduchu, který mají tak rádi, a kuřákům zase kupátka vybavit dvěma popelníky na jednoho cestujícího, aby mohli kouřit oběma rukama.
Naše potřeba vytvářet nepřítele a bojovat s ním je však tak hluboká a silná, že ekonomické chování zůstává zapomenuto a dráhy, přepravce, se v boji s tím nepřítelem - kouřením - stávají učitelem a vychovatelem.
Ne snad proto, že by měly takový strach o zdraví cestujících, ale proto, že boj proti Univerzálnímu Zlu se stává prioritní potřebou a přiřazovacím identitním znakem. Ti, kdo proti Zlu Kouření bojují, totiž jsou Ti Dobří.
Ve vlaku si tedy už nezapálím, což se dá přežít. Všichni však víme, že stejným Zlem jako kouření je obezita a AIDS. Proto se bojím, že v blízké budoucnosti dráhy navíc v první fázi zakážou ve vlaku cestujícím žrát a zruší jídelní vozy, aby netloustli, a ve fázi druhé, konečné, jim pak zakážou navzájem v průběhu cesty komunikovat. Vždyť to znáte - slovo dá slovo a pohlavní nákaza na sebe nedá dlouho čekat!
