Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve vesmíru zatím studená válka nehrozí. USA a Rusko musí spolupracovat

  17:22aktualizováno  20:24
Vztahy mezi USA a Ruskem jsou nejhorší za poslední desítky let. Obě země na sebe uvalují kvůli ruské anexi Krymu sankce a čím dál častěji se hovoří o nové studené válce. Kdysi byly jedním z jejích symbolů i vesmírné závody. Dnes navzdory ochlazení vztahů spolupracují. Na orbitě jsou totiž na sobě závislé.

Raketa Sojuz TMA-12M na kosmodromu v Bajkonuru (23. března 2014) | foto: Reuters

Byl by to jeden z řady odletů a příletů. Jenže když startovala v úterý v noci z Bajkonoru v Kazachstánu ruská loď Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici, na zemi zůstávala pachuť nových sporů mezi dvěma velmocemi. Kvůli ruské anexi Krymu. USA uvalily na některé ruské činovníky sankce, Moskva je oplatila (více o sankcích a napětí čtěte zde).

Současná cesta k ISS se komplikuje

Let ruské lodi Sojuz se třemi novými členy posádky ISS se kvůli technickému problému výrazně prodlouží. Zatímco start nosné rakety s lodí Sojuz byl úspěšný, pomocné rakety se nevznítily. Loď tak vynechala dva plánované manévry. To znamená, že let na orbitální stanici vzdálenou od Země 418 kilometrů bude zřejmě trvat víc než dva dny.

Nabízí se tedy otázka, zda se mrazivé vztahy projeví i na orbitě, konkrétně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kterou spravuje celkem patnáct zemí. Z nichž USA a Rusko jsou klíčové. Spolupráce všech zúčastněných zemí je přitom pro chod stanice životně důležitá.

Samotní členové posádky zatím napětí mezi Kremlem a Washingtonem do své práce nevpouštějí. "Samozřejmě nechceme vidět politické napětí, které by se v zásadě mohlo postavit do cesty naší misi," řekl CBS News před několika dny americký astronaut Reid Wiseman.

"Ale z operačního hlediska to pro nás absolutně není problém. Jsme tři opravdu dobří přátelé, kteří poletí v Sojuzu do vesmíru. Jsem si jist, že politika půjde stranou," dodal jeden ze tří mužů, kteří se v úterý vydali na ISS. Odletěl společně s ruskými kosmonauty Alexandrem Skvorcovem a Olegem Artěmjevem.

A jak reagují vyšší místa? Americká NASA prozatím ujišťuje, že orbitální mise se napětí nedotkne. Prokremelská televize Russia Today (RT) vydala k odletu ruské lodi článek s původním titulkem "Přátelé ve vesmíru: Američtí a ruští astronauti letí Sojuzem k ISS".

Fotogalerie

Více americko-ruské tenze nerozebírá a odkazuje se na závěr právě na březnové prohlášení NASA. V jiném článku pak cituje magazín Slate, že Krym spolupráci na ISS neohrozí. Podle něj by bylo zapotřebí něco většího, než je krymská krize, co by ohrozilo třináctiletou spolupráci Američanů a Rusů na ISS.

Obě země jsou totiž ve správě ISS na sobě závislé. Ruská část stanice například využívá elektřinu ze solárních panelů NASA, používá americké komunikační satelity a spoléhá v některých ohledech na vesmírné středisko v Houstonu. NASA je pro změnu závislá na Rusku v dopravě lidí na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Poslední americký raketoplán s lidskou posádkou podnikl cestu na oběžnou dráhu v roce 2011. Od té doby létají všichni astronauti z Bajkonuru ruskými Sojuzy, přičemž Američané za jedno místo na palubě platí Rusku až 70 milionů dolarů. NASA sice doufá, že soukromé firmy vyvinou loď schopnou převážet na ISS lidské posádky, nicméně to potrvá ještě několik let. NASA by tento proces chtěla uspíšit, ale je otázkou, zda na něj získá více peněz.

Podle stanice CBS News dále Američané využívají ruské raketové palivo pro větší manévry stanice a obě strany sdílejí životně důležité systémy na ISS. Navzdory zvýšeném napětí kvůli Ukrajině a Krymu tak nejspíš v tomto ohledu Spojené státy a Rusko vesmírnou spolupráci nepřeruší.

Propojení lodí

Obě velmoci - Rusko a USA - se dokázaly ohledně vesmíru domluvit i v hlubokých dobách studené války. Důkazem je program zvaný Sojuz-Apollo v 70. letech minulého století, kdy se v kosmu spojily dvě vesmírné lodi - ruský Sojuz s americkým Apollem (více čtěte zde).

"Kvůli této vzájemné závislosti není v ruském zájmu nás odříznout od přístupu (na ISS). A rozhodně není v našem zájmu tak naštvat Rusko, že se nebudeme mít jak na stanici dostat. Takže si myslím, že nejpravděpodobněji bude stanice postavena mimo širší politické vlivy," řekl CBS News John Logsdon, někdejší profesor politických věd a mezinárodních věcí na Univerzitě George Washingtona.

Magazín Time podotýká, že je vlastně ironií, že v počátcích studené války byly jedním ze symbolů rivality USA a SSSR právě vesmírné závody a nyní se kosmos stává naopak jedním z mála míst, kde Američané a Rusové mohou stát sobě po boku. Přičemž mít své astronauty ve vesmíru je pro všechny prestižní záležitostí.

Pokud by se ruský prezident Vladimir Putin opravdu rozhodl ke krajnímu kroku a přístup Američanů ke stanici zablokoval, byla by to podle Logsdona pro ISS katastrofa. "Odříznutí USA od přístupu na stanici by bylo krokem poslední instance a odráželo by to totální zhroucení americko-ruských vztahů," míní. Zároveň však nevěří, že tento scénář nastane.

Na druhou stranu - současné napětí by mohlo nakopnout americké zákonodárce, aby našli finance na podporu vývoje komerčních kosmických lodí schopných převážet lidské posádky a urychlili tak jejich uvedení do praxe.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.