Paní Kraftová bydlí v Jindřichohradecké ulici ve Veselí nad Lužnicí. Nízký dům postavili její předci po bitvě na Bílé hoře. Nyní ale chce dlouhou rodovou linii přerušit a odstěhovat se.
"Je to tady katastrofa. Nejradši bych se vystěhovala daleko od vody, ale nejsou byty. Kdyby se něco uvolnilo, tak odejdu," říká Danuše Kraftová.
Do svého domu jezdí každý den vysoušet, ale bydlet musí u sestry. "Vysoušíme, větráme. Jak dlouho to bude trvat, ale nevím. Po minulých povodních to trvalo hodně dlouho a přitom bylo krásně. Než jsme to všechno opravili a vysušili, tak jsme tu rok nebydleli. Nemáme dům do poschodí, a proto nemáme jedinou místnost, kde bychom mohli být," vysvětluje Kraftová.
Jindřichohradecká ulice patřila i v roce 2002 k nejpostiženějším ve městě. Zbourat v ní bylo nutné hned několik staticky narušených domů. "Tady naproti jeden, kousek další dva, celkem asi sedm domů," vypočítává Marie Beránková, která tam také bydlí.
I když letošní velkou vodu hodnotí všichni jako méně ničivou, přesto z ulice opět zmizí jedno stavení.
"Mám tu právě statika a mohu potvrdit, že zatím jsou k demolici určeny dva domy. Jeden v Jindřichohradecké ulici a druhý Na Pískách. Nemusí to ale být konečné číslo. Voda je jen deset centimetrů pod úrovní terénu," vysvětluje starosta Veselí nad Lužnicí Petr Hynek. Po povodních v roce 2002 zde muselo být zbouráno 38 domů.
Vysoušeče jedou naplno
Ve Veselí se nyní hlavně uklízí a vysouší. "Už na to nějak nemám síly. V jedné místnosti máme tři vysoušeče a stále z nich každý večer vyléváme plné nádoby vody," říká Marie Beránková.
"Lidem - zejména těm starším a nemocným - dochází, co se vlastně stalo. Máme tu dobrovolníky, kteří pomáhají, ale přesto to zde po psychické stránce není dobré. Nyní se proto zaměříme zejména na psychosociální pomoc," vysvětluje Roman Tlapák z Diecézní charity v Českých Budějovicích.
Příští týden zde chystají i první vyplácení finanční podpory. "Vysoušení je energeticky tak náročné, že někteří postižení to nemohou finančně utáhnout," říká Tlapák. Do města navíc přivezli hygienické prostředky a město rozhlasem vyhlásilo, kam si pro ně lidé mohou přicházet.
Přestože mají vyplavené domy, řada lidí chodí stále do práce. "Když jsem v neděli obcházel postižené, tak mi mnozí z nich řekli, že je přes všechna vyhlášení zaměstnavatelé neuvolní a čas na vysoušení nedostanou," tvrdí pracovník charity. U řady domů je tak možné vidět prarodiče, kteří se musí starat o větraní a vysoušení.
