Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve válce s Talibanem „umírají“ i generálové

  18:38aktualizováno  18:38
Za osm let války proti Talibanu a teoristům Al-Kájdy padlo v Afghánistánu přes 1500 spojeneckých vojáků. Kvůli nekonečnému boji s neviditelným nepřítelem ale už přišli "o hlavu", byť jen pomyslně, i generálové a to dokonce ti nejvýše postavení.

Zatím posledními, kdo si kvůli Afghánistánu od roku 2001 "zlomili vaz", jsou nejvýše postavení představitelé německé armády, včetně bývalého ministra obrany.

Důvodem je zářijový letecký úder poblíž severoafghánského Kundúzu na dvě ukradené cisterny, který nařídil německý velitel v oblasti a při kterém kromě povstalců Talibanu zahynuly i desítky civilistů. Incident má dokonce i svou vlastní stránku v populární internetové encyklopedii Wikipedia.

Co se stalo u Kundúzu

Incident se stal 4. září. Bojovníci Talibanu unesli dvě cisterny s benzínem ve městě Kundúz a chtěli s nimi přejet stejnojmennou řeku. Cisterny však na břehu řeky zapadly do bahna. Když si cisteren povšimli obyvatelé blízké vesnice, seběhli se k cisternám a začali z nich čerpat benzín pro vlastní spotřebu. Mezitím německý velitel Georg Klein požádal Američany o letecký útok na cisterny, protože se bál, že by je mohli Talibanci použít při útoku na blízké německé základny. Při náletu zemřelo až 140 lidí, z tojo podle zpráv NATO až tři desítky civilistů.

Přitom týdny vyšetřování incidentu nenasvědčovaly tomu, že by "padlo" tolik hlav a navíc tak vysoko. Ukázalo se však, že německá oficiální místa veřejnost dlouho neinformovala o všech skutečnostech, které o náletu věděla. Jako první v této kauze padl inspektor německé armády generál Wolfgang Schneiderhan, jehož funkce odpovídá pozici náčelníka generálního štábu. Důvod byl prostý - špatné informování o události.

Schneiderhan přitom koncem října prohlásil, že podle dosavadního vyšetřování bylo nařízení leteckého úderu na unesené cisterny poblíž přiměřené a s odvoláním na tajnou vyšetřovací zprávu NATO uvedl, že "nelze přesně potvrdit, že při náletu zemřelo několik desítek civilistů". Německá média však brzy získala důkazy včetně videozáběrů z útoku o tom, že německé ministerstvo obrany mělo zprávy o civilních obětech od počátku, na veřejnost se ale nedostaly.

Časová osa

Vyplývá z videozáznamů, které uvolnily americké Vzdušné síly.
20.00 (3. září) - afghánský zdroj dává německým vojákům echo, že povstalci Talibanu unesli dvě cisterny s palivem v Aliabadu, jižně od základny Bundeswehru.
21.14 - na žádost německého velení do oblasti startuje americký letoun s volacím znakem "Bone 22". Pilot pátrá po cisternách, ale nemůže je najít.
22.00 - afghánský zdroj potvrzuje německé jednotce, že oba vozy uvízly v řece.
00.00 - letoun "Bone 22" objevuje dva kamiony v řece a vysílá živě záběry z místa na německou základnu. Německý velitel Georg Klein záběry sleduje. Jeho označení během komunikace je "Red Baron".
00.48 (4. září) - "Bone 22" se vrací na základnu, protože mu dochází palivo.
00.50 - "Red Baron" si znovu žádá leteckou podporu.
01.08 - dva americké letouny F-15 s kódovými označeními "Dude 15" a "Dude 16" jsou na místě a přenášejí reálné záběry z místa. Piloti hlásí, že na místě je asi 50 povstalců. Německé velení jim dává příkaz, aby připravili 6 bomb.
01.30 - "Red Baron" zadává detaily o cíli a žádá o rychlou leteckou podporu.
01.36 - jeden z pilotů F-15 se ptá německého velitele, zda nemá udělat nízký nálet nad místem, aby osoby vystrašil. "Red Baron" to odmítá.
01.46 - pilot se ptá, zda osoby kolem vozidel představují bezprostřední hrozbu? "Red Baron" dává rozkaz k bombardování.
01.50 - dvě bomby GBU-38 zasahují cíl.

Po tomto odhalení musel kromě Schneiderhana opustit své místo i státní tajemník na ministerstvu obrany Peter Wichert a koncem listopadu nabídl svou rezignaci i ministr práce a sociálních věcí Franz Josef Jung, který v té době vedl resort obrany. Kancléřka Angela Merkelová se v reakci na skandál omluvila a přijala plnou odpovědnost své země za incident. Německá vláda dnes navíc souhlasila s odškodněním příbuzných civilních obětí.

Bundeswehr není první ani poslední

"I když neměli mnoho možnosti dané události přímo vlivnit, převzali na sebe část viny," konstatoval k německému případu historik Vladimír Nálevka z Univerzity Karlovy. "Ano velitelé nesou odpovědnost, ale nikde nelze kontrolovat každého jednotlivého vojáka," podotkl.

Německý Bundeswehr přitom není první ani poslední armádou, odkud kvůli afghánské misi odcházejí generálové. Jeden ze zajímavých případů je i z Dánska. Velitel dánských ozbrojených sil Tim Sloth Jørgensen počátkem října rezignoval na svůj post kvůli skandálu okolo arabského překladu knihy o elitních dánských vojácích. Vyšlo totiž najevo, že za překladem kontroverzní knihy, jejímuž šíření armáda chtěla původně zabránit, stojí členové velení dánské armády.

Od začátku existovaly spekulace, že teroristé měli o knihu velký zájem, a proto usilovali o překlad textu do arabštiny. Když ovšem vyšlo najevo, že představitelé armády napomáhali nejen překladu knihy, ale i jeho vydání médiím, staly se dánské ozbrojené síly terčem kritiky.

Ve světle událostí pak dánský ministr obrany Søren Gade oznámil, že je připraven rezignovat na svůj post, protože se cítí "hluboce zklamán" velením dánské armády. Knihu napsal příslušník speciálních sil Thomas Rathsack, zabývá se operacemi elitních jednotek v Afghánistánu a dánská vláda a armáda se snažily zabránit její publikaci, protože podle nich ohrožuje národní bezpečnost a životy i bezpečnost dánských vojáků v zahraničí.

Následně se objevil i arabský překlad této knihy a jak se ukázalo, stál za ním člen velení dánské armády kapitán Jesper Britze, jenž vedl oddělení IT operací. Překlad umístil na internet a odsud unikl do médií.

Experti: Nelze kontrolovat každého vojáka

"Válka vždy vstupuje do všech struktur válčící společnosti včetně generálů a to i přesto, že už dávno pominul čas třeba z napoleonských válek, kdy generálové osobně vedli své vojáky do bitvy," uvedl historik Nálevka. On i další experti mají podle svých slov pocit, že jsou reakce na podobné incidenty v zemích NATO někdy velice přehnané.

"Ve válce, jaká dnes probíhá v Afghánistánu, západní humanistický pohled naprosto selhává. Není to regulérní konflikt, kde lze jasně odlišovat vojáky od civilistů, V Afghánistánu tyto kategorie nemají žádný smysl, protože automatické zbraně tam jsou stejně obvyklé jako u nás mobilní telefony," řekl publicista a expert na vojenství Lukáš Visingr.

Velitelé se na bojišti musejí rozhodovat velmi rychle na základě informací, které mají v té chvíli k dispozici. A jestliže podle něj chtějí spojenci v prostředí, jakým je Afghánistán, vést účinný boj proti povstalcům, musí akceptovat reálie tohoto prostředí a smířit se s rizikem omylů a vedlejších ztrát.

"Tradiční válečné právo, jehož součástí je samozřejmě i důsledné odlišování vojáků a civilistů, se v dnešních asymetrických konfliktech dá jen obtížně aplikovat. Je produktem vyspělé západní civilizace a je založeno na očekávání, že nepřítel, přestože je nepřítelem, pochází ze stejného civilizačního a kulturního prostředí a bude tato pravidla také dodržovat," konstatoval Visingr. Jak upozornil, i samotní povstalci v Afghánistánu bez jakýchkoliv rozpaků a následků porušují prakticky všechna ustanovení válečného práva.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.