Tato strana je známá například návrhem "dobrovolného přesunu Cikánů do země zaslíbené", se kterým přišla právě její předsedkyně Edelmannová. Uskupení také odmítá uznat existenci romského koncentračního tábora v Letech.
Předsedovi proklausovských svobodných občanů Petru Machovi však Bátorova minulost nevadí. "Nemáme s tím problém. Nebyl členem této strany," uvedl.
Přestože Bátora před třemi lety kandidoval za Národní stranu, dnes říká: "Není mi svými názory absolutně blízká."
Lídrem její kandidátky za Vysočinu se prý stal z protestu proti dění v ODS. Ze stejného důvodu nyní vstoupil do Strany svobodných občanů. V sobotu zaujal svým projevem na ustavujícím sněmu a dostal se do republikového výboru.
O své pestré politické minulosti Bátora na ustavujícím sněmu strany raději nemluvil. "O tom, že někdy byl jako nestraník na kandidátce Národní strany, jsem se dozvěděl až od vás. Že bych z toho měl nějakou radost, to rozhodně nemohu říci," řekl místopředseda strany Jaroslav Bachora.
Ke zjištění, že je Bátora problematickou figurou, stačí přitom strávit pár minut na internetu. Upozornil na sebe už několikrát. Například v roli přísedícího soudce Obvodního soudu pro Prahu 7. Poslal s dalšími členy senátu narkomana romského původu na šest let do vězení za to, že raboval po povodních.
Jako Heider nebo Le Pen
Časopis Respekt tehdy citoval jeho výrok: "Pokud bych se měl s někým ztotožnit, byl by to určitě Jörg Haider nebo Jean-Marie Le Pen."
Bátora dnes tvrdí, že nic takového nikdy neřekl a že ani jednoho z extremistických evropských politiků nemá zrovna v lásce.
"Nevím, proč by mi měl být Haider blízký, určitě se budeme rozcházet například v názoru na vyhnání Němců. A Jean-Marie Le Pen? Nevím, nikdy jsem od něj nic nečetl," dušuje se Bátora.
Vedení jeho současné strany se tím zabývat nechce. "Omlouvám se, ale co napsal Respekt, opravdu číst nehodlám," řekl místopředseda strany Bachora.
Ve středu - tedy pět dní poté, co právě vzniklou politickou stranu posílil Bátora - řešil spojení jiné politické strany s extremisty Nejvyšší správní soud v Brně. Zabýval se návrhem vlády na rozpuštění Dělnické strany, která je podle policie i ministerstva vnitra propojena s ultranacionalistickým Národním odporem. - čtěte Nejsme na divadle, okřikl soudce Dělnickou stranu. O zákazu nerozhodl
