Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve Středočeském kraji je nejhrůznější dálnice D1

  14:50aktualizováno  14:50
Denně po ní projedou tisíce lidí, stává se tu mnoho nehod, řidiči stojí v nekonečných kolonách. Dálnice D1, jedna z nejdůležitějších dopravních tepen v Česku, vedoucí z Prahy do Brna. Čtenáři iDNES.cz ji udělili nejvíce hlasů a vybrali ji jako největší hrůzu regionu.

Hrůza Středočeského kraje: dálnice 1, spojující Prahu s Brnem, se začala stavět už v roce 1939. | foto: Josef Vostárek


Vysočina Pardubický Zlínský Moravskoslezský Královéhradecký Olomoucký Jihomoravský Jihočeský Liberecký Plzeňský Ústecký Karlovarský Praha Středočeský

"Plně se s tím ztotožňuji, také bych hlasoval pro D1," řekl středočeský hejtman Petr Bendl.

Dálnice D1 obsadila v anketě první místo s velkým náskokem, hlasovalo pro ni 13 720 čtenářů iDNES.cz. Druhé místo a 2195 hlasů čtenáři přisoudili satelitním městečkům v regionu, třetí skončila neratovická chemička Spolana. Má 401 hlasů.

Satelity v kraji začaly růst v devadesátých letech. Starousedlíci proti novým stavbám protestují, zcela totiž podle nich mění charakter původních vesnic. To ostatně tvrdí i architekt Zdeněk Lukeš.

"Takzvané podnikatelské baroko dokáže zničit tradiční vzhled vesnice," řekl Lukeš.

Určitým symbolem satelitu se stala například obec Řitka v okrese Praha-západ či Lány na Kladensku. "Podle nás to ale nejsou hrůzy. Naopak, ke stavbám se u nás vyjadřují odborníci i pracovníci chráněné krajinné oblasti," řekl místostarosta Lán Václav Fencl.

S umístěním neratovické Spolany v anketě nesouhlasí její mluvčí Jan Martínek. "Nemyslíme si, že by Spolana Neratovice byla hrůzou kraje. Ale víme, že u obyvatel, zejména ze vzdálenějších míst, mohou z období před rokem 2002 a po povodních tyto názory převládat."

V anketě "zabodovala" i kladenská Poldovka. Ačkoliv hejtman Bendl umístění většiny finalistů ankety Hrůzy kraje rozumí, Poldovku nezatracuje, naopak průmyslový areál má podle něj ještě velkou šanci. "Čekají ho změny a to nejhorší má jistě za sebou," zdůraznil.

Souhlasí s ním i kladenský primátor Dan Jiránek. Rodí se velké plány, v ohromném průmyslovém areálu by mohly vzniknout byty nebo sklady.

"Areál jistě hrůzou je. V rámci projektů EU se používá termín hrozba, na druhou stranu je to pro Kladno i kraj velká příležitost," podotkl Jiránek.

Poldovka podle něj prošla nejhorším obdobím v letech 1996 až 1998.

Hlasy lidé v anketě posílali i vznikajícímu hypermarketu v Kladně Kročehlavech, obchodní zóně v Čestlicích nebo haldám v Libušíně na Kladensku.


Hrůzy Středočeského kraje

Dálnice D1                                         13 720 hlasů
Satelitní městečka                             2195 hlasů
Spolana Neratovice                              401 hlasů
Poldi Kladno                                           221 hlasů
Hypermarket Kladno                            179 hlasů
Obchodní zóna Čestlice                         97 hlasů
Haldy Libušín                                            83 hlasů
Celkem                                               16 896 hlasů


Nejstarší a teď i nejhrůznější
Kulaté narozeniny brzy oslaví dálnice D1, která spojuje Prahu s Brnem. Bude jí sedmdesát. Je tedy nejstarší a nejdelší českou dálnicí. Její výstavba začala už před 2. světovou válkou v roce 1939. Podle čtenářů iDNES.cz drží ale dopravní tepna ještě jedno "nej". V anketě Hrůzy kraje ji čtenáři označili za nejhorší, v rámci celostátního žebříčku hrůz skončila třetí.

Kdyby hlasovali ještě další dva lidé, středočeský hejtman Petr Bendl a jeho náměstek pro dopravu Karel Vyšehradský, dostala by dálnice ještě o dva hlasy navíc. Takhle jich získala celkem 13 720, sedmi vybraným hrůzám čtenáři poslali 16 896 hlasů.

"Dálnice D1 byla před lety projektována na úplně jinou zátěž, rozhodně ne na kamiony. Nedávno jsem tam jel a skoro bych jí už neříkal ani dálnice. Člověk musí mít stále nohu na plynu, stojí v koloně a od Brna až do Prahy je jeden pruh celý zaplněný kamiony," podotýká Karel Vyšehradský.

Dálnice nemá alternativu
Problém podle něj je, že k dálnici D1, která vede jako jediná napříč celým Českem, neexistuje ani kilometr paralelní silnice, jež by mohla D1 odlehčit. Plány na vznik takové komunikace, rychlostní silnice R35, jsou. "Zatím nestojí ani kilometr a netroufnu si říct, kdy by mohla stavba začít. Každopádně až čtyřicet procent dopravy by potom na R35 bylo svedeno a dálnici by to ulehčilo," doplňuje Vyšehradský.

Že D1 komplikuje život všem lidem, zdůrazňuje i hejtman Petr Bendl. I on považuje každodenní zácpy a hustý povoz za hrůzu kraje.

Proti nelichotivému vítězství dálnice je mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. "Mrzí nás, že dálnici D1 označili čtenáři v této anketě za největší hrůzu kraje. Je to naše nejstarší dálnice s nejvyšší intenzitou dopravy. Staráme se o to, aby byla průjezdná a bezpečná pro řidiče," podotýká.

Stavět se začala 2. května 1939 u Průhonic, ale stavbu zpomalila 2. světová válka, v roce 1942 byly práce zcela zastaveny. Znovu se na stavbě dálnice začalo pracovat až v květnu 1945.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.