Nejlépe to předvedl komunistický poslanec Václav Frank, když se jako lev bil na podporu zásahu policie proti červencové technoparty CzechTek.
Podle Franka totiž občanské protesty proti zásahu zjevně řídily už pozapomenuté zahraniční ideodiverzní centrály.
"Ve skrytu celé emotivní diskuse se bezpochyby skrýval zlý záměr vyvolat před nastávajícími parlamentními volbami možná i jistou destabilizaci ve společnosti," tvrdil Frank slovníkem minulosti, ve kterém jen stačilo vyměnit parlamentní volby za proces přestavby a demokratizace.
A kdo jiný by se mohl k takovému zákeřnému útoku propůjčit než "zkrachovalci a samozvanci" ? "Svědčí o tom i poněkud zvláštní osůbky, které se zmocnily přirozené touhy mladých lidí po své vlastní zábavě a jaly se prosazovat své osobní a hlavně neukojené ambice," pokračoval Frank.
"Je velmi znepokojivé, že se určité zájmové skupiny pokoušejí možná zneužívat demokracie k vlastní agitaci," dodal.
Takovému popisu v komunistickém myšlení pochopitelně nepasuje nikdo lépe než bývalý prezident Václav Havel, který si dovolil policejní zásah kritizovat.
"Někoho to možná překvapí, ale mne ne, u bývalého prezidenta Havla, který za svého panování velmi často potlačoval právo jedněch na úkor druhých a nyní, dovolím si říci, za apanáž od daňových poplatníků znovu zatoužil stát se ochráncem práv a svobod," tvrdil Frank.
Pamětníkům to jistě něco připomene: jen „apanáž od daňových poplatníků“ nahradila kdysi tak oblíbený „cizí žold“. Závěr Frankova projevu pak už nepřekvapil: "Demokracie není anarchie." Psalo se 20. září 2005.
