Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve smíchovském klubu Punto Azul se lámou beaty

  11:37aktualizováno  11:37
Smíchov - V celé Praze žije jen několik tisíc "clubberů" pravidelně navštěvujících taneční párty. Ti většinou mívají přehled. Ale převaze ostatních pojmy, jako jsou techno, house a jungle, splývají dohromady. Možná by se rádi zorientovali, ale argotu zasvěcených není rozumět. Takže lidsky: Co se skrývá ve škatulce drum'n'bass?

D'n'b neboli jungle (legendě stylu, britskému DJ Fabiovi, připomínaly chaotické rytmy ozvuky městské džungle), se vyvinul na počátku deváté dekády z černého hip hopu a jeho poznávacím znamením je dominantní zvuk bicích a basy.

Zatímco hiphopové rytmy tepou maximální rychlostí 120 úderů za minutu a například house je jen o maličko svižnější, v klasickém d'n'b udeří průměrně stopětasedmdesátkrát.

"K lepšímu pochopení stačí malý pokus," přibližuje Pierre Beneš, duše tanečního vydavatelství Intellygent.

"Nepouštějte hiphopovou gramofonovou desku na 33, ale na 45 otáček za minutu, ještě ji trošku zrychlete prsty a vytvoříte jednoduchý jungle." Jestliže se sesterské styly house a techno vyznačují takzvanými "rovnými beaty", těm jungleovým se pro zdánlivou nepravidelnost rytmu říká lámané.

"Je to hudba pro náročnější posluchače, proto do klubů chodí menší návštěvy než třeba na house party. Jenže jsou to lidi, kteří mají hlubší vztah k muzice," myslí si Pierre Beneš. Podle známé osobnosti české scény Frenzyho se ovšem moderní jungle stále výrazněji "zarovnává" a přibližuje technu.

V Praze se stylu jungle pravidelně věnují tři podniky. Hlavním stanem je malý smíchovský klub Punto Azul, kde se každý čtvrtek schází v domácké atmosféře ti největší nadšenci.

Jeho méně významnými obdobami jsou karlínský klub XT3 a před dvěma týdny otevřený experimentální prostor Spilka v bývalém holešovickém pivovaru. Jungleový pořad In Da Bush uvádí každý měsíc Roxy.

Do klubů se nechodí výhradně za tancem, málokdo umí dobře přizpůsobit své křepčící tělo lámaným beatům. P. R. Ananas ze skupiny Blow si v nedávném rozhovoru pro MF DNES stěžoval, že tamní hosté diskutují pouze o počítačích, a Pierre Beneš pověst maniaků nepopírá.

Na rozdíl od ostatních tanečních klubů se v těch jungleových téměř neexperimentuje s chemickými drogami. Kdekdo kouří marihuanu a hašiš, ale pervitin nebo kokain nikoho nezajímá. D'n'b je sice zatím v tanečním undergroundu, ale podle Pierra Beneše má v Čechách silnou základnu: "Na jaře jsme před vydáním houseové desky Compact Disco vybírali z dvaceti projektů, ale v plánech na jungleové dvojalbum BeatCase jsme se mohli seriózně rozmýšlet mezi šedesáti."

Do domácí špičky se stále řadí hudebníci, kteří scénu před pěti lety rozjížděli. Öggg, který roku 1997 natočil první čistě jungleovou desku v republice, se soustředí hlavně na práci s počítačem, zato skupina Ohm Square si dlouho vystačila se starým Atari.

"Právě proto se naučila využívat syntezátory, samplery i hudební nástroje, v čemž se blíží klasickým muzikantům," tvrdí jejich kolega Frenzy a připomíná další tři kvalitní pódiové kapely, které se nebojí tradičních hudebních nástrojů, Blow, Radium.nfo a Skyline.

"Ale na naší scéně nikdy nepůjde o žádnou extra virtuozitu, spíš o zábavu," dodává, "někdy stačí jeden dobře naefektovaný tón, který udělá atmosféru."

Umělci nechtějí propagovat svá ega nebo ideje, a proto se skrývají za přezdívky. Na jméně projektu, který letos nejvýrazněji osvěžil domácí jungleový vzduch, se Beneš s Frenzym shodují: je to progresivní moravský soundsystém dvoika.troika. Do špičky patří i projekty Stonehigh či Koogi, stále populárnější je zpěvák a bavič Dr. Kari.

I přes sebevětší snahu nelze stylu jungle porozumět bez poslechu muziky. "Clubbeři" pro začátek doporučují například světovou klasiku Goldieho či Roni Size, českou scénu zmapovalo zbrusu nové dvojalbum BeatCase.

 

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Jednou z hlavních postav Pražského jara 1968 a chystaných reforem socialismu...
Poslali děti pro zásoby a zmizeli ve studiu. Při okupaci pomáhal rozhlas

Před 49 lety začala okupace tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. Do Žďáru nad Sázavou dorazily polské jednotky. Manželé Holoubkovi o dění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.