Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve slumech žije miliarda lidí

  0:01aktualizováno  0:01
Střed Addis Abeby připomíná moderní město jen zdálky. O kousek dál však začíná skutečný středověk - slumy. Přejdete po lávce nad železniční tratí (střeží ji už policisté) a vejdete do čtvrti bahnitých uliček, kde se vždy několik domů z hlíny a plechu dělí o díru do země, což je společný záchod.

Mají tady i kanalizaci: splašky vytékají z každého domu a míří do strouhy, která lemuje ulici.

Lidé, kteří tam žijí, si myslí, že jednou budou bydlet lépe. Omyl, bude to ještě horší. Nyní žije ve slumech miliarda lidí, za třicet let to bude dvojnásobek. Slum se stane synonymem pro město. Taková je realita, jak ji načrtla zpráva OSN, která byla právě zveřejněna.

Ve slumech Addis Abeby, Manily či Bamaka člověka nejvíc překvapí, že ačkoliv mají stigma trvalého bydliště bídy, nemocí a anarchie, často z nich vycházejí lidé v oblecích.

Je to logické: ve slumech totiž dnes žije každý šestý obyvatel světa, tedy miliarda lidí. Vezmeme-li v úvahu, že slumy jsou ve městech, pak to lze říct i takto: každý třetí člověk, jenž žije ve městě, bydlí ve slumu.

Podle OSN budou za třicet let ve slumech bydlet až dvě miliardy lidí. Zpráva OSN dochází ke skličujícímu závěru, že ačkoliv řešení problému slumů už mělo být na cestě, situace je naopak horší a horší.

Někde už se dokonce slumy staly městem, protože normální čtvrti jsou menšinovou enklávou. "V některých městech rozvojových zemí se slumy tak rozrůstají, že se od nich bohatí musí oddělovat branami," píše se ve zprávě.

Nejohyzdnější slumy na světě jsou možná v Lagosu, největší možná v Kalkatě, nejbizarnější možná v Manile. Ale nejděsivější asi jsou kupodivu v brazilském Sao Paulu, výstavném městě s houštinou bílých mrakodrapů, která je dokonce ještě hustší než ta v New Yorku.

Snad nikde na světě nežijí bída a blahobyt tak těsně vedle sebe. Je to symbióza tělo na tělo. Hranice mezi slumem a výstavností tady má často jen šíři domovní stěny. Vozovku a vysoký dům dělí někde jen metr, možná metr a půl prostoru.

A tady, na pásu země mezi zdí a krajnicí, vznikl souvislý pás chatrčí z lepenky, plechu, listí a papíru. Jsou přilepeny k domům jako vlaštovčí hnízda. Jedete autem dvacet centimetrů od míst, kde spí, jedí a milují se lidé. Z autobusu je vidět až dovnitř.

Podobná místa jsou všude v rozvojovém světě, ať už se jim říká kampungy jako v Indonésii, bidonvilly jako ve frankofonní Africe, favely jako v Brazílii či townshipy jako v Jižní Africe.

Ve slumech žije 554 milionů Asiatů, 128 milionů Latinoameričanů a 187 milionů Afričanů (toto číslo mimo jiné znamená i to, že ve slumu žije sedmdesát procent městské populace). V některých městech, například v indické Kalkatě, bydlí ve slumu polovina obyvatel.

Zpráva OSN dochází k závěru, že jde o časovanou bombu. "Již dnes je v Latinské Americe mnoho slumů, kam policie nesmí. V Africe jsou výbušné slumy," řekla Anna Tibaijuka, ředitelka agentury OSN Habitat, jež zprávu vydala.

Odborníci se shodují, že prohlubující se sociální propast bude mít bezpečnostní následky a v důsledku se stává globálním problémem. Jeho možný rozsah je zneklidňující: podle zprávy bude na světě v roce 2050 žít devět miliard lidí, z toho šest miliard ve městech - a z nich budou tři a půl miliardy obyvateli slumů. 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.