"Teplá voda? To by se líbilo všem!" je nadšená z takové varianty Danuše Vodrážková. "Člověk se potřebuje opláchnout, máme malé děti, které se musí koupat. Teď to děláme tak, že ohříváme vodu v pračce. Kdyby byla teplá voda, klidně bych platil ještě o tisícovku měsíčně víc. Stejně to utrácíme za elektriku na ohřívání vody," přidává muž ze sídliště.
Sídliště ChanovPanelákové sídliště pro několik stovek rodin vzniklo u Mostu v druhé polovině 70. let jako pokus ukázat, jak umí socialistická společnost eliminovat chudobu a integrovat Romy. Už za několik let se ale Chanov stal synonymem nepořádku a zmaru. Stal se Ghettem No.1, jak ho nazval režisér Ivan Pokorný, který o něm natočil stejnojmenný dokument. Až před třemi lety se místní po řadě marných předchozích pokusů víc začali starat o úklid, město opravilo kanalizaci a podařilo se i uklidit část sklepů, které připomínaly jímky. |
Ve skutečnosti se ale lidé teplé vody na mytí v Chanově nedočkají vůbec, nebo až za hodně dlouho. Pokud by se měl nějaký plán připravovat, muselo by se do projektu zapojit vedle teplárny nebo bytové společnosti také město.
Především by se ale musel změnit přístup lidí. Právě kvůli plýtvání s teplou vodou a velkým dluhům za ni bylo sídliště zhruba před patnácti lety od teplé vody odpojené. Lidé si museli pořídit bojlery, anebo mají jen studenou.
"Teoreticky by to snad možné bylo. Kompaktní předávací stanice, kterou jsme nyní postavili, je naddimenzovaná. Kdyby se tam zrušily třeba dva paneláky, kapacitně by to mohlo stačit. Ale v tuto chvíli o tom neuvažujeme," vysvětlila mluvčí United Energy Miloslava Kučerová.
Rozhodne cena za opravu rozvodů
Součástí nové investice by v takovém případě musela být i kontrola a oprava rozvodů teplé vody, což jsou nemalé náklady, které nyní nikdo nezná. Teplá voda také něco stojí. "A kdo by to platil? To jsou miliardy, pane," shodují se lidé u stánku uprostřed sídliště a nevěřícně kroutí hlavou nad možnou teplou vodou.
"Mě to ani nějak netrápí. Teplou vodu si ohřeju. Spíš mi vadí, že je děravá střecha a teče mi do bytu," říká jedna z obyvatelek sídliště.
Investice za více než 20 milionů zatím dává šanci na teplou vodu jen pro místní školu. "Teče nám tady jen studená. Kde potřebujeme teplou, tam máme ohřívače. Díky nové výměníkové stanici můžeme mít teplou vodu. Ale jestli to tak bude, tak nejdřív na jaře," vysvětluje ředitelka školy Monika Kynclová.
Nejprve si totiž musí škola nechat prohlédnout rozvody teplé vody. Jelikož se patnáct let nepoužívaly, nejspíš budou potřebovat opravu. A právě její cena rozhodne. Pokud bude příliš vysoká, nechá si škola dál elektrické ohřívače vody.
Teplo z Komořan
Napojení sídliště Chanov na horkovod bude mít tedy zatím význam jen pro vytápění budov. "Způsob vytápění prostřednictvím centrálního zdroje tepla není pro obyvatele sídliště novinkou. Dojde pouze ke změně zdroje vytápění z kotelny Chanov na Teplárnu Komořany. Stavba je v podzemním provedení a předávací stanice je umístěna v zajištěné místnosti v budově školy," popsala hlavní změnu Kučerová.
Práce měly skončit v prosinci, ale celý systém se může začít využívat už v září. Napojené jsou na něj vedle školy a školky také kulturní středisko a část panelových domů. Ti všichni budou od září dostávat teplo z komořanské teplárny, která nahradí místní kotelnu. Do vzduchu tak bude ročně unikat o 27 tun škodlivých emisí méně.
Právě téhle změny si ale místní lidé asi nevšimnou vůbec. Odkud je teplo, které je zahřívá v zimě, část z nich ani nezajímá. A někteří si ho dál musí zajistit sami. "Máme nakoupené přímotopy na elektřinu," popisuje řešení jedna z místních žen.
