Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ve škole se učí o Ludvíku XIV., doma o Karlu IV. V cizině musí zvládnout obojí

  • 23
V pařížské škole poslouchal o králi Ludvíku XIV., doma pak o Karlu IV. Kromě francouzských dějin se dnes šestnáctiletý Rafael, který pochází ze smíšeného manželství, musel učit i ty české, aby jednou do roka v Česku zvládl povinné rozdílové zkoušky. Ministerstvo školství chce nyní tuto povinnost zrušit.

"Domácí výuka je náročná a je zdrojem konfliktů," popisuje svoji zkušenost matka Rafaela, Lucie Slavíková-Boucher, která žije od roku 1990 v Paříži, kam se provdala a kde vychovává s manželem dvě děti. Kromě Rafaela ještě dvanáctiletou Theu.

Pro děti školou povinné, které mají české občanství a s rodiči žijí v zahraničí, nabízí školský zákon dvě možnosti. Jedna varianta je, že chodí na místní základní školu a k tomu ještě skládají maximálně jednou za dva roky rozdílové zkoušky na své "kmenové" škole v Česku.

Školáci v zahraničí

V roce 2009 plnilo povinnou školní docházku v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole celkem 3 276 dětí (v roce 2005 to bylo 2 002).

Jedná se o děti, které chodí:

a) do školy mimo území ČR.

b) do školy zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR

c) do zahraniční školy zřízené na území ČR cizím státem

d) v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol

"Pokud chodí dítě do školy v zahraničí, tak musí za každý ročník splnit zkoušku z českého jazyka, ve 4. a 5. třídě zkoušku z vlastivědy a od 6. až 9. třídy z dějepisu a zeměpisu, který se zaměřuje jen na Českou republiku. Všechno ostatní se mu uznává ze zahraničí," vysvětlil iDNES.cz Svatopluk Pohořelý z odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání na ministerstvu školství.

Druhou možností je, že děti v zahraničí do žádné školy nechodí a s rodiči se učí pouze doma. Pak ale musí v Česku složit rozdílové zkoušky ze všech předmětů.

Lucie Slavíková-Boucher zvolila pro svého syna první variantu. Chodil tedy do pařížské školy a po večerech se spolu doma učili tvrdé a měkké i, kdo vládl v českých zemích či jaké řeky tu protékají.

"Pro rodiče je to hodně náročné. Bohudíky, mému synovi učení šlo. Tak do páté třídy to bylo relativně dobré, když jsme se ale dostali ke komplikovaných větným rozborům, tak jsem se nejdříve musela znovu učit pravidla českého pravopisu, abych to pak mohla naučit syna," vzpomíná Lucie Slavíková-Boucher.

Její děti, podobně jako všechny děti se smíšených rodin, bojovaly při domácí výuce nejvíce s češtinou. "Člověk není schopen své děti naučit to správné vyjadřování, já tomu říkám květnatá mluva. Realita je taková, že doma děláte gramatická cvičení a tím to končí," říká.

"Zeměpis či dějepis byl pro nás až na druhém místě. Češtinu jsme se učili celý rok a až v posledních měsících před rozdílovými zkouškami jsem se do syna snažila dostat nějaká historická data," dodává Slavíková- Boucher.

A jak na dvojí učení vzpomíná Rafael? "Přes rok to bylo docela dobré, to jsem nad učením seděl třeba jen jednou týdně, ale potom, když zbýval třeba měsíc do zkoušek, tak to už začalo být hodně náročné," vypráví.

Rodiny ze zámoří mají problém dostat se do ČR

Ministerstvo školství nyní zvažuje, že rozdílové zkoušky pro děti žijící v cizině zruší, respektive navrhuje, aby už nebyly povinné. Rodiče by se tak sami mohli rozhodnout, zda je jejich dítě absolvuje, či nikoli.

NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA

Pokud by parlament novelu schválil, znamenalo by to, že žáci by si povinnou školní docházku odchodili v zahraniční škole a pokud by chtěli pokračovat ve studiu na české škole, tak by si pouze nechali nostrifikovat zahraniční vysvědčení. Rozdílové zkoušky by dělali jen v tom případě, že by česká škola požadovala nějaký předmět, který by jim na zahraničním vysvědčení chyběl.

Změna je součástí novely školského zákona, kterou ale původní Sněmovna nestačila schválit. Nyní se čeká na to, jak se k ní postaví dolní komora v novém složení.

"Návrh změny vyplývá za prvé z toho, že praxe v zahraničí není taková jako u nás, tam zkoušky nebývají nařízeny. Za druhé, pro rodiny žijící ve vzdálených zemích je problém dopravovat se s dětmi do Česka," vysvětlil Pohořelý.

Místo učení doma posílají děti do České školy bez hranic

Náročnou domácí výuku, kterou musí rodiče v cizině nyní absolvovat, aby jejich děti rozdílové zkoušky zvládly, už několik let ulehčuje tzv. Česká škola bez hranic.

"Dcera Thea, která teď jde do sedmé třídy, už to má o něco snazší než Rafael. Může chodit do České školy bez hranic, kde se společně s ostatními dětmi převážně se smíšených manželství učí češtinu, zeměpis či dějepis," popisuje Lucie Slavíková-Boucher, která školu před sedmi lety v Paříži založila.

Díky škole, která funguje i v deseti dalších zemích, mimo jiné v Bruselu či Londýně, tak mohou děti snáz získat české vysvědčení. Během týdne sem chodí předškoláci, o sobotách se tu pak učí školáci "Děti pak buď odletí na přezkoušení do Česka, nebo je tu možnost udělat rozdílové zkoušky v Paříži, kdy sem na náklady rodičů přiletí české učitelky," vysvětluje Slavíková-Boucher.

Slavíková-Boucher již nějakou dobu jedná s ministerstvem školství o tom, aby Česká škola bez hranic byla zařazena do českého vzdělávacího systému, což by znamenalo, že by mohla vydávat školákům vysvědčení.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video