Výroční zpráva České školní inspekce za loňský školní rok upozorňuje, že ve srovnání s 90. lety je v současnosti "podíl rodilých mluvčích na výuce téměř neznatelný". V loňském školním roce rodilí mluvčí činili mezi angličtináři 3,1 procenta, mezi učiteli němčiny 5,4 procenta.
Náměstek ústřední školní inspektorky Libor Vacek upozorňuje, že problém nastal v době, kdy skončily zahraniční programy na podporu transformace postkomunistických zemí. "Došlo k rychlému poklesu počtu rodilých mluvčích především proto, že školy stále obtížněji zajišťovaly finanční prostředky na jejich působení a přestala fungovat i organizační podpora," uvádí náměstek. Inspekce ve výroční zprávě také zmiňuje, že nebyly vytvořené podmínky pro dlouhodobé hostování vyučujících z jiných zemí Evropské unie.
Důvodů je víc. Kouzlo postkomunistické země pro mnoho zájemců už pominulo, naopak vyvstala solventnější konkurence, zejména z Asie. "Čína vezme skoro kohokoliv, Jižní Korea má vládní agenturu na hledání rodilých mluvčích. To je v Evropě, omezené zaměstnaneckými pravidly, nemyslitelné," říká Marek Kadlec, ředitel společnosti Wattsenglish, která rodilé mluvčí poskytuje některým školám a školkám.
České školy už jsou navíc v požadavcích na kantory z ciziny náročnější než dřív. "V devadesátých letech to byli často dobrodruzi, kteří se přijeli podívat do této části světa. Většinou to ale nebyli pedagogové. To už se trochu mění," dodává Kadlec.
Školy si shánějí rodilé mluvčí nejčastěji samy
Ministerstvo školství sice školám zajistilo možnost získat na rodilé mluvčí peníze z evropských fondů, hledat lektory si už ovšem musí ředitelé většinou sami. Dům zahraničních služeb (DZS) působící pod ministerstvem zajistí rodilé mluvčí jen pro malou část škol.
"V rámci Asistentského pobytu Comenius každoročně obdržíme více než stovku žádostí českých škol, podaří se získat 20 až 30 absolventů učitelského studia ze zahraničí. Na škole stráví tři měsíce až jeden školní rok," říká vedoucí odboru primárního vzdělávání DZS Pavla Šabatková.
Do Česka míří Britové, Američané i AustralaniZe zahraničí chodí do Česka učit svou mateřštinu převážně mladí lidé, a to jak z USA a Kanady, tak Velké Británie a Irska nebo Austrálie a Nového Zélandu. "Nejčastěji jsou zaměstnávaní na zelenou kartu (povolení k pobytu a zaměstnání - pozn. red.)," uvádí Marek Kadlec ze společnosti Wattsenglish. Občané ze zemí Evropské unie povolení nepotřebují. |
Školy nejčastěji sázejí na vlastní kontakty. "Nejlepší je osobní doporučení. Nějakého rodilého mluvčího máme soustavně," říká Stanislav Holubář, ředitel brněnské ZŠ Holzova, kde druhým rokem učí vystudovaný australský učitel Benjamin David Hilterbrand. Kolínská 6. ZŠ získala britskou lektorku díky kontaktům svých českých angličtinářů. "Pedagogické vzdělání rodilých mluvčích je pochopitelně nejlepší, ne vždycky se to ale povede," podotýká ředitelka školy Olga Pešoutová.
Rodilé mluvčí lze sehnat prostřednictvím komerčních firem, případně i jinými způsoby. Předsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny Renata Šebestová zmiňuje například spolupráci s Bavorskem. "Lektoři ale přicházejí třeba jen na tři měsíce. Sehnat rodilého mluvčího je opravdu problematické. Rozmyslí si, zda bude v Česku fungovat na základní škole, nebo třeba v rámci jazykové školy, kde jsou finance úplně někde jinde," uvádí.
Rodilí mluvčí mají přínos pro žáky i české učitele
Školy si většinou působení lektorů z ciziny velmi chválí. "Jejich přínos je opravdu velký. Náš rodilý mluvčí má kromě výuky angličtiny napříč ročníky i různé projekty v jiných předmětech, účastní se také například školních výletů. Jsme s ním velice spokojeni," tvrdí brněnský ředitel Holubář.
Podle školní inspekce jejich přítomnost představuje pro žáky i učitele významný motivační faktor učit se cizí jazyk a zdokonalovat se v něm. "U žáků je to zlepšení jazykových dovedností a bližší seznámení s kulturou jiné země, učitelé mají například možnost sledovat nové formy výuky. Školy často vyzdvihují i to, že asistenti přinášejí do výuky i inovativní využití moderních technologií," doplňuje Pavla Šabatková z Domu zahraničních služeb.
Problémem naopak může být fluktuace lektorů, případně když rodilý mluvčí nerespektuje osnovy konkrétní školy. Zahraniční lektoři učí buď sami, nebo jako asistenti pomáhají českým kantorům.
Důležitost rodilých mluvčích si uvědomuje i ministerstvo školství. Resort podle Jany Holíkové z tiskového odboru požadavek na navýšení jejich počtu přidá do připravovaného dokumentu Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (více o chystaném materiálu čtěte zde).
