Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve školách se chystají změny

aktualizováno 
Školští experti připravují mnoho změn, z nichž některé čekají na školáky možná už od příštího roku. Zánik víceletých gymnázií, povinná výuka dvou cizích jazyků (přičemž s jedním, zřejmě angličtinou, by se mělo začínat už od třetí třídy), povinné vysokoškolské vzdělání pro učitelky mateřských škol - to je letmý výběr novinek, s nimiž se počítá. "Mnoho lidí se ptá: Je reforma školství opravdu nutná? Já tvrdím, že ano," říká Jiří Kotásek, šéf týmu, který nyní dokončuje první verzi Bílé knihy. Tento dokument má poskytovat návod, jak má české školství vypadat.


"Spousta věcí se dá dělat lépe, kvalitněji. My sepisujeme recept jak," dodává Jiří Kotásek.

Uvažovalo se o prodloužení školní docházky nejméně o rok. Měla být zavedena povinná předškolní výchova. Počítáte s tím ještě?

Podle mě stačí, když se podaří dosáhnout maximální účasti pětiletých dětí v mateřských školách.
Je totiž nesmírně důležité, aby veškerá populace prošla předtím, než vstoupí do školy - která postaví před dítě nové nároky nejen kvalitní rodinnou výchovou, ale také institucionálním vzděláváním. Něčím, co je odborně řízeno. Proto je také tolik důležité, aby učitelky mateřských škol měly vyšší vzdělání, než mají dnes.

To znamená povinně na vysokou školu?

Ano, budeme to prosazovat.

Neřekne někdo: Proč by lidé, kteří si v podstatě hrají s dětmi, museli mít vysokoškolské vzdělání?

To je velmi neodborný předsudek. Péče o dítě v raném věku, snaha ovlivňovat činnosti, které předškolní děti spolu se svými vrstevníky provozují, to není hra s dítětem. To je vysoce zodpovědná činnost, která má u dítěte rozvinout všechny jeho předpoklady. Navíc - mateřská škola dokáže do značné míry kompenzovat různou úroveň dětí, která je dána tím, z jaké rodiny a prostředí pocházejí.  Vysokoškolsky vzdělaní rodiče dokážou díky úrovni vzdělání, péči a komunikaci své dítě dovést na mnohem vyšší úroveň než rodiče, kteří mají jen základní školní vzdělání. A to může mateřská škola vykompenzovat.

Pokud nebude rok ve školce povinný, pak se dá předpokládat, že do školky půjdou právě děti vzdělanějších rodičů. Ti si její důležitost uvědomí.

Takové nebezpečí skutečně hrozí - a také to byl jeden z důvodů, proč byla veřejnosti předložena myšlenka, aby byl pátý rok věku ve školce povinný. Ale nenašli jsme pro to veřejnou podporu, a tak se od požadavku ustoupilo.

Takže delší povinná školní docházka nebude, i když v řadě evropských zemí musí děti v lavici strávit deset i jedenáct let?

Neuvažujeme o tom. Třeba i proto, že sice donedávna byla povinná školní docházka do čtrnácti patnácti let vzdělávacím standardem. Dnes už to tak ale není: standardem se pro celou populaci stává středoškolské vzdělání.

To je dost vysoká laťka. Neodepíšete tím příliš mnoho lidí?

Samozřejmě, je to obrovsky náročné. Zvlášť když uvážíte, jaké rozpětí schopností a předpokladů - cizí jazyky, počítače, kritické myšlení - tento standard představuje. Ale právě to je onen náročný pedagogický úkol, který dnes učitele čeká. Nejde jen o to vzdělávat ty, kteří k tomu mají na první pohled předpoklady: rolí učitele je dovádět na vyšší úroveň vzdělání i ty, kteří dříve nebyli považování za dostatečně schopné.

Jak na to učitele připravit?

Nejde o to "jen" ovládnout vědní obor na příslušné úrovni, jde o ovládnutí učitelské profese.
Učiteli nestačí reprodukovat, co k danému tématu ví: musí především umět ovlivňovat proces učení žáka. Tedy - rozumět tomu, proč má žák při osvojení určitých poznatků problémy. Vědět, jak tyto problémy zdolat.

VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ MUSÍ BÝT  VŠESTRANNÉ


Jak se tedy změní příprava budoucích učitelů?

Bude to znamenat nejen více přednášek z pedagogiky a psychologie, ale především klinický výcvik pro práci ve škole.
Musíme se postarat o to, aby ti, kteří učitele pro profesi připravují, nebyli jen klasičtí akademici. Aby to byli kvalitní učitelé z praxe, kteří jsou profesně zdatní třeba v technice výuky matematiky. Je to stejné jako u lékařů: ti jsou také vzděláváni teoretiky i klinickými profesory, kteří mají hlubokou zkušenost z lékařské praxe.

Teď mluvíte o přípravě nových učitelů. Změny však dopadnou hlavně na ty, kteří už na školách učí.

Bohužel - systém dalšího vzdělávání učitelů se zhroutil a nový ještě nebyl vybudován. Nahrává nám ovšem reforma veřejné správy, díky které se začala systematicky budovat krajská centra pro další vzdělávání učitelů.

Kde vezme dostatek kvalitních lidí pro tato centra?

To bude problém. Asi bude nutné znovu hledat mezi kvalitními učiteli.

Bude další vzdělávání povinné?

Bude to právo a povinnost všech pedagogických pracovníků. Taková je myslím i definice ve vznikajícím školském zákoně.
Povinnost dál se vzdělávat je totiž pro učitele absolutně klíčová. Nemusí jít jen o přednášky, může jít i o samostudium. I školy samy by měly být centry pro další vzdělávání učitelů. Myslím si totiž, že učitelé jsou schopni vzdělávat se sami ze sebe a své zkušenosti.

POČTY VE TŘÍDÁCH SE PŘÍLIŠ NEZMĚNÍ


Dají se změny na základní škole provést bez toho, aby se snížil počet žáků ve třídách? Jak si má učitel poradit s třiceti naprosto různými žáky?

V zásadě to lze, ale dětí ve třídách ubude tak jako tak. Situace je taková, že dosud bylo v populačním ročníku asi sto třicet tisíc dětí. Nyní jich je už několik let zhruba devadesát tisíc. A to je prudký pokles. Teď je otázka, zda snížit počty učitelů a z těchto úspor zvýšit platy těch, kteří zůstanou. Anebo zachovat počet učitelů a snížit jim počet žáků ve třídě.

Zkušenost ze Skandinávie radí snížit počet žáků.

Na druhou stranu je nutné lépe zaplatit učitele. Asi budeme muset najít tu správnou míru. Klíčové ovšem je umožnit základní škole, aby mohla mezi dětmi více rozlišovat, brát v potaz jejich individualitu. Počítáme totiž s tím, že víceméně všechny děti budou v rámci integrované základní školy pod jednou střechou.

Znamená to třeba, že místo dosavadních zvláštních škol vznikne jedna "zvláštní" třída při základní škole?

Všechny zkušenosti ukazují, že pokud si základní škola vytvoří třídu, kde jsou, dejme tomu, od šestého ročníku ti nejschopnější, třídu, kde jsou průměrní, a třídu, kde jsou podprůměrní, tak je to stejně škodlivé, jako je úplně oddělit do samostatného typu školy. Spíše se propaguje, že v zásadě heterogenně složená třída žáků všeho rozpětí, včetně handicapovaných, zůstává jako celek na většinu předmětů stejná. K odluce dochází pouze při výuce některých předmětů. Třeba při matematice lze těm talentovanějším zadat náročnější příklady a na slabší klást přiměřenější nároky.

Mluvíte o něčem, jako jsou dnes půlené hodiny?

S tím, že na určité předměty jsou žáci jinak seskupeni. Je to ovšem organizačně velmi náročné a ne každá škola pro to bude mít podmínky.

NA ŘADU PŘIJDE DIAGNOSTIKA


Jaké záměry se základní školou ještě máte?

Zvláštní důraz hodláme klást na druhý stupeň základní školy.
Bude to škola, která dá dítěti mezi jedenácti až patnácti lety šanci na rozvoj všech schopností.
A zároveň mu ukáže, jaká je jeho nejvhodnější budoucí vzdělávací dráha.

Jak?

Navrhujeme, aby byl na konci prvního stupně - tedy po páté třídě - žák komplexně zhodnocen. Byla by provedena diagnóza, jak ovládl základy gramotnosti, zjistily by se všechny jeho přednosti i nedostatky. Takovou diagnózu, která pochopitelně nebude "na známky", by měl provádět žákův učitel, případně s pomocí výchovného poradce či psychologa. Výsledek by se měli dozvědět i rodiče. Půjde o nástroj, díky kterému by si rodiče a učitelé ujasnili, na jaké úrovni dítě je.

A co na konci základní školy?

Tam by mělo proběhnout něco podobného. Dokonce by to mělo pomoci dítěti najít profesní orientaci. Na základě výkonu, který žák předvede, by se řeklo: toto jsou naše doporučení, oč by se mělo dítě ucházet. Dá se také uvažovat o jakési závěrečné zkoušce.
Domníváme se, že by školy měly hledat vhodnější formu ukončení studia, než je ta, že rozdají vysvědčení a žáci pak musí jít k nejrůznějším přijímacím pohovorům. Vhodnější by bylo udělat o žákovi diagnózu a říci, na jaké úrovni je. Jejich výsledek by byl závazný pro přijímání na střední školu. Přijímání by totiž podle mě neměl tvořit jeden jediný test, ale komplexnější posouzení žákových předpokladů, které už udělali učitelé nižšího stupně školy.

Teď mluvíte o jednom z témat Bílé knihy, jenže ta bude mít pouze doporučující charakter. Odrazí se navržený postup i ve školském zákoně?

To asi ne. Je to ale spíš otázka pedagogické a školské kultury.
Všechno přece nemusí být řečeno v zákoně. Navíc je potřeba říci, že změny, které chystáme, nepůjdou provést bez toho, aby školství dostalo značnou sumu peněz navíc. Zatím vše nasvědčuje tomu, že vláda splní své sliby a školám přidá. V opačném případě by byl projekt ohrožen.
Ostatně - především to byl nedostatek peněz v minulém desetiletí, který způsobil, že s českým školstvím dnes nejsme tak úplně spokojeni.

ANGLIČTINA SE OBJEVÍ UŽ VE TŘETÍ TŘÍDĚ


Jednou změnou, která se chystá, je posílení výuky cizích jazyků.

Počítáme s tím, že už do základních škol bude zavedena výuka dvou cizích jazyků. Představa je, že děti začnou s prvním cizím jazykem už ve třetí třídě. Podle všeho to bude angličtina. Podle možností chceme už od pátého, maximálně však od šestého ročníku, zavést druhý cizí jazyk v různých alternativách.

Není třetí třída příliš brzy? Vždyť děti sotva zvládly mateřskou řeč?

Umět hovořit cizím jazykem je nezbytné. Celosvětová zkušenost ukazuje, že s výukou cizích jazyků se dá začít velmi časně.
Výzkumy bilingvních dětí ukazují, že dítě je schopno zvládat už v raném věku dva jazyky jako dva systémy, které se vlastně vzájemně propojují. Jistě, někomu to bude dělat problémy, ale od toho by u něj měl stát kvalitní učitel, který jeho zaváhání vystihne a vymyslí nápravu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Prezident Miloš Zeman na návštěvě v Horšovském Týně. (19. 10. 2017)
Andělé nebudou, andělé došli, když nechcete ďábla, jděte volit, vybídl Zeman

Rozhodujete se mezi špatným a ještě horším, přesvědčoval ve čtvrtek voliče, ať jdou volit, prezident Miloš Zeman. „Andělé nebudou, andělé došli, ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.