Ve školách se často nesvítí a netopí

  • 24
Jak zajistit, aby se ve školách svítilo a topilo? To je otázka, kterou si v těchto dnech klade řada ředitelů středních škol. Peníze, které dostávají od státu na provoz, totiž mnohde nestačí ani na úhradu faktur za dodávky elektrické energie a tepla.

Podle kvalifikovaných odhadů chybí v regionálním školství nejméně čtyři sta milionů korun. Školy proto zatím šetří, jak se dá. Například oddalováním okamžiku, kdy se pustí topení.

To pocítili na vlastní kůži třeba studenti Střední zemědělské technické školy v Olomouci - ti si v chladných podzimních dnech museli na první hodinu navlékat svetry, aby jim nebylo zima, než si třídu zadýchají. "Topnou sezonu odkládáme, co to jen jde. Na internátě jsme letos pustili topení, až už se studenti málem klepali zimou," posteskl si ředitel Vladimír Krsek.

Olomoucká zemědělská škola by letos měla zaplatit jen za plyn milion dvě stě tisíc korun - přitom dohromady na celý rok dostala milion šest set tisíc. "Příspěvek na provoz školy prostě nestačí. Naštěstí máme ušetřené nějaké peníze z dřívějška. Díky tomu přežíváme," dodal Krsek.

"Bohužel, problémy s nedostatkem peněz na provoz trvají už léta. Ani nám se tato situace nepodařila vyřešit - ten dluh se dnes pohybuje ve stovkách milionů," připustil náměstek ministra školství Jaroslav Müllner.

Pomoc školám však podle Müllnera, který má školy v této věci na starost, musí nyní hledat ministerstvo financí. Školy totiž během tohoto roku přešly do rukou krajů - a kraje dostávají peníze právě od resortu financí. "Iniciovali jsme nicméně určitá jednání se zástupci ministerstva a nyní hledáme, jak provoz zabezpečit," dodal Müllner.

S možností, jak školám přilepšit, přitom přišel už před měsícem předseda sněmovního školského výboru Petr Mareš (US). Ten požadoval, aby sněmovna odsouhlasila převod části peněz, jež ministerstvo školství loni získalo na projekt zavádění internetu do škol, ve prospěch školních pokladen.

"Školy jsou na pokraji krachu - a peníze na počítače se kvůli různým prodlevám stejně nepodaří vyčerpat," argumentoval Mareš. Poslanci ČSSD a KSČM však debatu o finančních problémech regionálního školství zablokovali s tím, že nechtějí počítačový projekt zničit. O Marešově návrhu se tedy vůbec nehlasovalo.

Šéf školských odborářů v Olomouckém kraji Jan Romaněnko tvrdí, že teplota v jedné ze škol na Přerovsku klesla dokonce tak nízko, že si na to rodiče studentů stěžovali na krajském úřadě. "Takovou stížnost jsme skutečně prověřovali. Nebyla však oficiální, proto nechci informace o škole zveřejnit," řekla Danuše Skopalová z odboru školství Olomouckého kraje.

Na Prostějovsku jsou dnes nejméně dvě školy, které už nemají na placení faktur.
"Řada jiných ředitelů však přestala platit to, co tolik 'nehoří', a za každou cenu se snaží zaplatit alespoň za teplo," prohlásil předseda Sdružení středních škol Olomouckého kraje Michal Šmucr.

"Šetříme na nákupu některých učebních pomůcek. Stávající technika zastarává, ale my ji prostě nemůžeme vyměnit," uvedl zástupce ředitele Střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci Jiří Michal. Gymnázium v nedalekém Kojetíně si zase nemůže dovolit posílat učitele na semináře.

"Pokaždé zvažujeme, jestli jim budeme moci zaplatit cestu, nebo zda nepojedou vůbec," řekl zástupce ředitele gymnázia Petr Štulajter. Gymnázium už přistoupilo k tomu, že žádá od svých studentů alespoň symbolický příspěvek deset korun na nákup i takové základní potřeby, jakou je toaletní papír. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video