Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve městě mizí volně přístupné kostely

  9:00aktualizováno  9:00
Praha - Pokud se věřící chce pomodlit v kostele mimo dobu bohoslužby, narazí často na zamčené dveře, nebo musí zaplatit. Stejně dopadne návštěvník toužící tuto historickou památku prohlédnout, což při mši nelze. Do většiny chrámů hlavního města se návštěvník dostane pouze v průběhu mše.

Podle shodného tvrzení představitelů jednotlivých církví jsou hlavní příčiny dvě: krádeže a nedostatek peněz.

"V Praze snad neexistuje kostel, který ještě nebyl vykraden. Zbývají dvě možnosti. Buď chrámy otevřít a vydat je v šanc zlodějům, nebo je zpřístupnit jen v době mše svaté," soudí pracovník Arcibiskupství pražského, pověřený péčí o památky. Své jméno si nepřál zveřejnit právě z důvodu spolupráce s policií při krádežích.

"Určovat dobu, kdy bude kostel pro veřejnost otevřen, je v kompetenci kněze, jenž farnost spravuje," sdělila Marcela Gavulová z tiskového oddělení Biskupské konference. U většiny kostelů zůstává mimo čas slavení liturgie otevřená pouze chrámová předsíň, kterou od lodě kostela odděluje mříž či zamčené dveře.

"Kostel jsme kvůli krádežím museli uzavřít asi před dvěma lety. Dodnes se stává, že při bohoslužbách v postranní kapličce něco zmizí. V posledním období to byl džbán na křest a ikony, nedávno se dokonce někdo snažil vloupat do zamčeného kostela," popisuje situaci v pravoslavné katedrále svatého Cyrila a Metoděje tajemník úřadu eparchiální rady Pavel Melko s tím, že obdobné to je i z dalšími třemi pravoslavnými kostely v metropoli.

Pražský hrad, který spravuje svatovítskou katedrálu, najal letos i kvůli zlodějům bezpečnostní agenturu. "Její pracovníci také dohlížejí na vhodné chování turistů. Ti si často neuvědomují, že jsou v chrámu," uvedla Dana Macháčková ze správy Hradu.

Na stálý dozor však církvím prostředky chybí. "Bohužel nemáme peníze na to, abychom zajistili potřebný dohled. Pokud by měl být chrám stále otevřen, musel by v něm sedět duchovní," tvrdí Pavel Melko.

Občas je však návštěva božího stánku možná pouze za příslušný poplatek. Vstupné se platí do areálu Lorety na Hradčanech či chrámu svatého Mikuláše na Malostranském náměstí. V katedrále svatého Víta, která patří státu, se platí za prohlídku historické části s hrobkou českých králů, novogotická část chrámu je volně přístupná.

Do kapsy musí sáhnou také ten, kdo si chce prohlédnout pražské židovské synagogy. Ty jsou otevřené denně kromě soboty. "My jsme z těchto peněz živi. Většina synagog byla po roce 1989 v havarijním stavu a do jejich obnovy jsme museli investovat řádově desítky milionů korun," konstatoval tajemník Židovské obce Tomáš Karas. Pouze dvě z pražských synagog - Jeruzalémská a Staronová - jsou určeny k modlitbě, v ostatních jsou expozice Židovského muzea.

"V zahraničí je obvyklé, že se zpoplatňuje třeba krypta či výstup na věž, jinak jsou však kostely věřícím i turistům volně přístupné," řekla Marcela Gavlasová.

Podle tvrzení zástupců církví je tento stav důsledkem absurdní situace církví u nás. Farnostem prý scházejí peníze na základní zajištění provozu. "Na údržbu kostelů stát přispívá zhruba třiceti miliony ročně na opravu exteriéru. Na záchranu cenných objektů uvnitř nepřispívá vůbec. Při asi dvou stech církevních objektech na území hlavního města bychom takto opravovali kostely ve staletých intervalech," tvrdí zmíněný pracovník arcibiskupství.

V tomto kostele se uskuteční taneční party, na kterou upoutávaly provokativní plakáty. Mnohé konání akce na takovém místě pobuřuje. (30. 3. 2001)

Komunitní centrum sv. Prokopa vyrostlo na Slunečním náměstí v Praze 13 - Nových Butovicích a v úterý 19. června bylo za účasti kardinála Miloslava Vlak slavnostně vysvěceno. (19. 6. 2001)

Kostel byl vysvěcen za účasti nejvyššího českého katolického hodnostáře - kardinála Miloslava Vlka. (19. 6. 2001)

Kardinál Miloslav Vlk naslouchá mši při slavnostním svěcením komunitního centra v Nových Butovicích. (19. 6. 2001)

Kardinál Miloslav Vlk světí nové prostory komunitního centra v Nových Butovicích.(19. 6. 2001)

Kostel svaté Anny na Anenském náměstí v Praze 1. (30. června 2001)

Restaurátor Pavel Novák se zatím zabývá dílčími opravami anenského kostela. Ty zásadní památkáři nepovolili. (30. června 2001)

Prostory bývalého kostela svaté Kateřiny by se měly stát, podobně jako kostel sv. Šimona a Judy, koncertní síní. (16. srpna 2001)

Prostory bývalého kostela svaté Kateřiny by se měly stát, podobně jako kostel sv. Šimona a Judy, koncertní síní. (16. srpna 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jana Kopecká ze ZŠ Kunratice vyhrála ocenění Global Teacher Prize (25.9.2017).
Snažím se při vyučování vytvářet dobrou atmosféru, řekla oceněná učitelka

Vítězkou nultého ročníku Ceny pro inspirující pedagogy a průvodce vzděláváním Global Teacher Prize se stala Jana Kopecká ze Základní školy Kunratice. Získala...  celý článek

V sobotu ráno zemřel chodec po srážce s automobilem v centru Prahy (17....
Praha 1 nabízí k pronájmu známou nemocnici, mají zájem i velcí investoři

Nemocnice Na Františku, která leží na luxusních pozemcích nedaleko Pařížské ulice v Praze, hledá nového investora. Provozovatel nemocnice, městská část Praha...  celý článek

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek při zahájení volební kampaně své strany. (30....
TOP 09 by se dle CVVM nedostala do Sněmovny, uspěli by Piráti

Podle aktuálního volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by se TOP 09 nedostala do Poslanecké sněmovny. Naopak pětiprocentní práh by...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.