Ve které straně je starosta? V žádné!

Střední Morava - V jaké straně je starosta? Lidé ve vsi odpovídají většinou stejně: v žádné. První muži a ženy obcí jsou totiž stále méně straníci. Lidí se stranickými průkazkami na vsích rok od roku ubývá. "Politické strany tady nefungují, možná ještě lidovci. Je to ale všude stejné," říká starosta Tršic na Olomoucku Jaroslav Horák. Sám je také nestraník, ale lidé jej volili na kandidátce ČSSD.

Jak ubývá straníků na vsích, tak i politické strany mají problém naplnit své kandidátní listiny. "Je to chyba. Ale příliv mladých členů nenahrazuje odchod starších," potvrdil tajemník krajské organizace KDU-ČSL Jan Dostál. Právě lidovci mají téměř nejvíce vesnických organizací. Přesto i je už tento trend donutil přenechávat volná místa na kandidátkách nestraníkům.

Naopak smířena se zánikem stran na vsi je ODS. "Nikdy jsme neměli mnoho organizací na venkově. V obcích do pěti set obyvatel jen výjimečně. Někde máme jen starostu a ten je jediným členem ODS ve vsi," říká krajský manažer strany Jiří Radil.

Snad proto považuje za téměř kuriózní, že právě nedávno vznikla nová organizace v Bouzově na Olomoucku. Stejně "městskou stranou" je také Unie svobody. Ta má dnes v kraji z 15 organizací pouze 5 na venkově. Zato komunisté jich mají na vsích bezmála polovinu.

"U nás byly naposled jen tři kandidátky. Kromě naší jen KDU-ČSL, KSČM. Nově vzniklé politické strany na vsi většinou nefungují," říká starosta Rokytnice na Přerovsku Vojtěch Soldán, který je členem politického hnutí Nezávislí. "Možná je to chyba vedení stran, že nepodchytila tyto voliče, nemají jim co nabídnout, anebo prostě nemají zájem. Počty voličů ve vsi jsou pro strany nezajímavé," míní Soldán.

Starosta Tršic Horák ovšem tvrdí, že lidé nemají zájem ani o stranictví, ale ani o to kandidovat. "Dělat starostu je nevděčná funkce, každý to ví, a tak se raději stará o sebe a nemá odpovědnost," dodal Horák.

Malý zájem o členství ve stranách na vesnicích potvrzuje i středomoravská poslankyně Eva Fischerová (ČSSD). Míní, že důvod je jednoduchý: pro obyvatele malých obcí je mnohem důležitější zvolit člověka podle toho, jak jej znají, než podle strany, které je členem.

"Je to přirozené. Politickým stranám se daří oslovovat lidi spíš v atomizované společnosti, kde se navzájem neznají a komunikují spolu prostřednictvím společného programu," dodala Fischerová.

Nezájem stran a lidí o strany má pro vesničany ještě jeden důsledek. Jen málokterý muž či žena, kteří dnes usedají do lavic sněmovny, je z venkova. "Poslanci jsou odtržení od reality," tvrdí lidé ve vsi, kteří o svých zástupcích nemají valné mínění.

"U nás se ukážou vždy jen před volbami, další čtyři roky je u nás nic nezajímá," přidává starosta Tršic Horák. "Lidé říkají, že každý poslanec kandiduje znovu, protože si nedokáže představit, že by žil podle zákonů, které schválil," vtipkuje.
"Je to systémem. Lidé volí strany, osoby nejsou důležité," dodal starosta Soldán.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video