Novou hlavu státu zvolí v tajném hlasování členové Národního shromáždění, Senátu a čtyř provinčních shromáždění. Dohromady je jich zhruba sedm set, Zardárí má vzhledem k rozložení sil po únorových předčasných volbách podporu čtyř stovek z nich.
Je tak víc než pravděpodobné, že uspěje. A vystřídá Mušarafa, který vedl Pákistán devět let. K moci se generál Mušaraf dostal při nekrvavém převratu v roce 1999 a po útocích z 11. září se postavil na stranu Spojených států v boji proti terorismu. - přečtěte si Mušaraf podlehl tlaku vlády, odchází z čela Pákistánu
V posledních měsících ale jeho popularita rapidně poklesla. Loni na podzim se Pákistán propadl do hluboké politické krize, kterou způsobil právě Mušaraf. Vyhlášení výjimečného stavu, rozehnání soudců a prosincová vražda expremiérky Bénazír Bhuttové vyústily ve vítězství Mušarafových oponentů ve volbách.
Vládu pak zformovala právě Pákistánská lidová strana spolu s Pákistánskou muslimskou ligou Naváze Šarífa, rovněž někdejšího premiéra. Koalice tehdy rovnou ohlásila, že bude usilovat o Mušarafovo sesazení.
Což se jí povedlo, ovšem odchodem neoblíbeného prezidenta přišla o hlavní tmelící prvek: společného nepřítele. Šaríf, který se osobně nesnáší nejen s Mušarafem, ale i se Zardárím, z kabinetu odešel. - čtěte Pákistánská vláda je v ohrožení, odešla Šarífova strana
Dokáže Zardárí uklidnit Pákistán?
Analytici teď neřeší otázku, kdo bude novým prezidentem, ale zda se Zardárí dokáže lépe než jeho předchůdce vypořádat s rozjitřenou situací v Pákistánu, sužovaného islámským extremismem, ekonomickou krizí a mnoha dalšími problémy.
Zítřejší hlasování zákonodárců budou v metropoli Islámábádu doprovázet zvýšená bezpečnostní opatření. Ochranku dostane i Zardárí. Varovných signálů, že by mohlo dojít k násilí, je totiž víc než dost. Za poslední rok zemřelo v Pákistánu při bombových a sebevražedných útocích skoro dvanáct stovek lidí - včetně Bhuttové, kterou atentátníci zabili 27. prosince, když opouštěla předvolební shromáždění v Rávalpindí.
Tento týden zase někdo usiloval o život premiérovi Gílánímu. Střelec pálil po jeho koloně aut, předseda vlády v ní ale zrovna nebyl.
Politická nejistota přispěla ke skluzu ekonomiky a propadu burzy o 40 procent od letošního ledna. Násilí mají na svědomí islámští radikálové, které Mušaraf rozhněval svým spojenectvím s Amerikou.
Ovšem v tom hodlá pokračovat i Zardárí. Dvaapadesátiletý politik, jenž po vraždě manželky usedl do čela lidové strany spolu se svým synem, je všeobecně vnímán jako prozápadní. "Budu-li zvolen, hodlám pokračovat v podpoře USA. Budu usilovat o porážku povstání Talibanu na domácí půdě a budu se snažit zajistit, aby pákistánské území nebylo využíváno k teroristickým útokům na naše sousedy nebo na síly NATO v Afghánistánu," prohlásil Zardárí v rozhovoru pro americký list The Washington Post.
"Stojíme na straně Spojených států, Velké Británie, Španělska a dalších zemí, které byly napadeny," dodal v připomínce útoků na New York, Londýn a Madrid.
Situaci ale Zardárímu těsně před volbami zkomplikoval útok amerických vojáků, kteří ve středu pronikli z Afghánistánu na pákistánské území a zabili nejméně patnáct, podle některých zdrojů dokonce dvacet lidí. Středeční incident byl prvním přiznaným průnikem jednotky vedené Američany na pákistánské území v rámci boje proti Talibanu.
Pákistánští představitelé kvůli akci ostře protestovali u americké vlády a pákistánské ministerstvo zahraničí incident označilo za hrubé porušení územní svrchovanosti Pákistánu. Ke kritice se připojil i Zardárí. - přečtěte si Američané přiznali, že narušili hranice Pákistánu
Analytici ale míní, že navzdory pobouření veřejnosti je Pákistán příliš ekonomicky závislý na miliardách dolarů pomoci, kterou dostává od Washingtonu, aby riskoval přerušení vzájemných vztahů.
