Vědci ze Střediska pro pěstování rostlin v nizozemském Wageningenu nejprve zkoumali, co se stane s bílkovinnými léčivými látkami, jež jsou obsaženy ve květech rostlin v nektaru, který sbírají včely. To platí třeba pro běžný vřes ( Caluna vulgaris ). Ten má v nektaru květů bílkovinnou látku, jež působí proti plísním. Výzkumníci zjistili, že včely bílkovinu nestráví, ale přenesou ji v nezměněné podobě do medu.
Nektarová vakcína
Dále výzkumníci z Wageningenu objevili postup, kterým se v rostlině aktivuje gen řídící tvorbu nektaru. A pak už přišlo ke slovu genové inženýrství. Nizozemští vědci začali hledat způsob, jak do rostliny vložit gen, který řídí vytváření léčivých bílkovin. Současně však chtějí, aby byl vložený gen propojen s mechanismem produkce nektaru, takže požadovaná bílkovina by vznikala pouze v nektaru. Nyní zkoušejí vložit jeden takový gen do petunií. V jejich nektaru by se pak vytvořila látka, která se dá použít jako vakcína proti parvoviróze, nebezpečné psí nemoci virového původu. Výzkumníci doufají, že včely dokážou vakcínu sesbírat a soustředit do medu. Pokusy provádějí ve skleníku, aby nezasáhli do přírody. "Předpokládáme, že psi by přímo jedli léčivý med ve svém jídle, anebo by se vakcína z medu získala a podávala injekcí," řekla vedoucí výzkumného týmu Tineke Creemersová časopisu New Scientist. Nizozemští vědci už vyzkoušeli, že bílkovinné léčivé látky se v medu dobře uchovávají a nepotřebují žádné zvláštní skladování, což by umožnilo jejich snadné využití v rozvojových zemích.
Léčivé banány
Obdobný nápad zkoušejí ve světě uskutečnit i jiné vědecké týmy. Poměrně daleko se dostal Američan Charles Arntzen, ředitel ústavu pro výzkum rostlin v americké Ithace a mimořádný profesor Cornellovy univerzity. Ten už dokázal vložit do bramborových rostlin takové geny, které vytvořily léčivé látky v jedlých hlízách, byť zatím v malém množství. Syrové brambory však nikomu nechutnají a vařením se účinná látka dále oslabuje. A tak teď Arntzen usilovně pracuje na tom, aby genovým inženýrstvím vytvořil banánovník, který bude léčivé vakcíny vytvářet v banánech. Místo polykání pilulek či injekcí by léčený člověk dostal do organismu potřebný lék tím, že by prostě jedl banány. I to by bylo výhodné hlavně pro rozvojové státy - místo drahé výroby léků a jejich složitého skladování by lékárníci prostě natrhali banány na genově upravené plantáži a rozvezli je nemocným. Arntzen doufá, že svůj banánový nápad uskuteční během deseti let. Tineke Creemersová si časový limit na uskutečnění svého medového snu zatím nedává.