Josef Janeš ukazuje plásty zanesené cementovým medem.

Josef Janeš ukazuje plásty zanesené cementovým medem. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES

Včelařům zanáší plásty cementový med

  • 5
Včelaři zažívají krušný rok: nemohou dostat med z plástů. Utvořil se na něm takzvaný cementový med a ten nejde vytočit. Za vše podle včelařů mohou mšice a jejich medovice. Tu znají i řidiči, kteří parkují pod stromy a mají na automobilech lepkavé kapičky. Teď hrozí, že včelstva včelařům uhynou.

Cementový med je hmota se kterou si včely nedokáží poradit. Při zimování ji nemohou odebírat a bez pomoci včelařů umírají.

"Je třeba včely na zimu zakrmit minimálně pěti až sedmi kilogramy cukru a plásty s cementovým medem odvíčkovat a ponořit do vody na několik dnů," radí pracovník Výzkumného ústavu včelařského v Dole František Kamler.

Hmota vzniká poté, co včely nasbírají medovici. Ta v buňkách plástů do tří dnů krystalizuje a mění se v pevnou látku.

Co je medovice

Medovice je sladká tekutina, kterou sbírají včely na jehličí, listech a větévkách rostlin. Přinášejí ji do úlu a tvoří z ní med, který je znám pod názvem "lesní". Medovici produkují mšice. Čas od času se objeví cementový med, který vznikne z takzvané modřínové medovice. Ta krystalizuje mnohem rychleji a ucpává včelí plásty.

Z 15 kilogramů medu jsou najednou jen tři.
Majitelé úlů už přitom problémy s medovicí mají po celém Jihočeském kraji: od Strakonicka až po Českokrumlovsko.

Například Josef Janeš z Římova přinese z úlu patnáct kilogramů medu, ale podaří se mu z nich dostat jen tři kilogramy. Zbytek musí vrátit do úlu včelám.

"Včelařím od roku 1953, ale s tímto jsem se nikdy nesetkal," kroutí hlavou Janeš.

Podobně je na tom i Ivan Blahovec z Dobré Vody u Českých Budějovic. "Objevil jsem to teprve v pondělí, plásty jsou místy zanesené, vytočit med nejde. Nikdy si nepamatuji, že by se cementový med objevil," kroutí hlavou Blahovec, který má dvacet včelstev. Obvykle za rok získá 500 kilogramů medu.

Někteří včelaři říkají, že se potíže se stáčením medu objeví jednou za padesát let, jiní tvrdí, že lokálně v jednom včelíně jsou zcela běžné.

"Loni se mi to objevilo, včely to nedokázaly zpracovat, protože na to nemají enzymy. Musel jsem přes zimu, kdy jsou včely vysláblé, rámy s plásty z úlů vyndat a dát je do plodiště až na jaře, kdy nabraly sílu," říká včelař Antonín Zvánovec z Hluboké nad Vltavou.

Problému s cementovým medem ale včelaři nemohou zabránit. Včely totiž medovici - sladkou lepkavou tekutinu vyprodukovanou mšicemi na jehličí, listech či rostlinách, běžně sbírají, a vzniká tak lesní med. V některých letech se ale objeví takzvaná modřínová medovice, která ucpe plásty.

Med zřejmě nepodraží
Potíže s medovicí by mohly mít jen malý vliv na cenu medu. Podle ekonomů zůstane cena půlkilogramové sklenice mezi 55 a 65 korunami.

"Nebude to takový výkyv, aby to pohnulo s produkcí medu, a tudíž ani s jeho cenou. Pouze pravého domácího medu bude na prodej méně," řekl pražský ekonom Zdeněk Žižka.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Témata: Cukr, Včela, Vltava, zima

Video