Vážený pane prezidente!

  • 8
Občanské sdružení Pro brněnskou spádovost
V Třebíči 2. října 2001
Z místního tisku jsme se dozvěděli, že jste dne 12. září tohoto roku přijal hejtmana kraje Vysočina Fr. Dohnala. Chtěli bychom Vám, pane prezidente, sdělit, co Vám asi pan hejtman v onom pětičtyřicetiminutovém rozhovoru neřekl.

Rozparcelování naší malé republiky na 14 dílků je nesmyslný výtvor lokálních patriotů některých ambiciózních měst, mezi které patří na čelním místě i Jihlava. Protože se toto rozdělení nelíbí nejen našim spoluobčanům, ale také Evropské unii, musela naše exekutiva z nouze pospojovat dva tři kraje do vskutku podivných tzv. „regionů soudržnosti“. EU, jak známo, požaduje, aby jejich NUTS-2 měly alespoň milion obyvatel a to náš model neplní. A tak se zpola český kraj Vysočina slepil do jednoho celku se značně ostříhaným Jihomoravským. Ti se mají dohadovat, nebo podle našeho mínění spíš handrkovat o konkrétních regionálních akcích a příspěvcích z prostředků Unie. To, že kraj Vysočina je od začátku nesmírně kontroverzní, svědčí peripetie, které doprovázely jeho vznik v parlamentu a žádosti přechodů celých okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou do Jihomoravského kraje.

Ustavení kraje Vysočina není v žádném případě vyjádřením ani potřeb ani tužeb či vůle občanů do něho sdružených okresů, ale výsledkem velice intenzivního lobystického chování malé hrstky jedinců, zejména pánů poslanců Kasala, Schlinga a v neposlední řadě také současného hejtmana Dohnala. Zeptejte se, pane prezidente, prostých občanů Chotěbořska, Pacovska či Haberska a české části kraje Vysočina, jak se dívají na Jihlavu, co cítí a co prý je váže k Moravanům! Zeptejte se na Bystřicku, Velkobítešsku nebo na většině Třebíčska, zda cítí Jihlavu jako svou metropoli nebo spíš jako nevítanou macechu, plnou centralistických choutek! Kraj je ještě zabalen v plenkách a už existuje nejeden důkaz, odporující prohlášení hejtmana, že obce a města nebudou šizena, že jim nebude vysáváno to, co svou pílí dosáhly!

Jestliže náš stát takto rozjíždí přestavbu veřejné správy (navíc pod heslem „blíže k občanovi“, ačkoli opak je pravdou), dopouští se fatální chyby na kterou přímo i nepřímo doplácí nejen občan, ale též celá republika. Škoda, že zatímco jinde v Evropě posilují zažité staleté tradice regionů v obrysech historických zemí, my jdeme opačně: proti pospolitnímu cítění občanů jen kvůli strašákům několika rádoby politiků tyto osvědčené hranice úmyslně boříme a nutíme žít občany v nesmyslných uměle vykonstruovaných celcích. Jako glosu citát z úst loajálního vysokého státního úředníka : „Někteří teď zbohatnou, ostatní budou chudí….“. To je výsledek této zlé občany přehlížející politiky. Většina lidí rezignuje a menšina jako my šanci nemá.

Jen na okraj pro úplnost dodáváme několik Vám jistě známých údajů : Průzkum poslanců Černého a V. Vymětala (a je lhostejné, jestli pan Vymětal provedl sebekritiku hodnou normalizačních časů) zda chtějí obce Žďárského a Třebíčského okresu k Brnu či Jihlavě byl zcela jednoznačný a podle ankety Podoubraví také víc než 90 procent tamních obyvatel Jihlavu nechce. O výsledku naší stejně tak přesvědčivé akce charakteru petice z roku 1997 jste byl podrobně informován a tenkrát jste naší delegaci přislíbil, že se věcí budete zabývat. Jen narychlo a ne celoplošně organizovanou petici podpořilo na 17% procent obyvatel třebíčského okresu s volebním právem a to i Vy označujete za velmi závažné. Dnes je nechtěný kraj realitou a nikoho už nezajímá, že se tak stalo proti vůli většiny jeho občanů. Cítíme se diskriminováni, neboť musíme žít tak, jak nechceme bez možnosti protestu. Hejtman nechtěného kraje Vás navštívil a určitě ujistil, že je už všechno v pořádku, že kraj „jede“ a že jeho obyvatelé jsou už zpacifikováni. A Vy, když přijmete jeho pozvání a přijedete k nám, nehovořte jen s těmi, kdo Vysočinu zplodili, ale také s těmi, co chtějí jiné. S těmi občanskými sdruženími, která marně usilují, aby v demokracii byl zařazen každý občan tak, kam ho srdce táhne.

Na závěr dovolte, pane prezidente, abychom Vás požádali, abyste se ve zbytku Vašeho funkčního období pokusil svou váhou prosadit demokratického života naší občanské (a to podtrhujeme)  společnosti alespoň tyto tři principy:

- v nejobecnější formě aby o tom, co se nejtěsněji týká občanů nerozhodovali nedokonalými principy zvolení jejich „zástupci“, ale přímo oni, čili aby už byla konečně schválena soustava neokleštěných referend a to nejen celostátních a obecních, ale pro určité záležitosti i mikroregionálních

- v obecné poloze pak aby o příslušnosti mikroregionů ke krajům mohli také rozhodovat jejich obyvatelé a ne politicky či jinak zainteresovaní zastupitelské sbory či dokonce až centrální úředníci a aby zbytečné nechtěné kraje byly zrušeny

- nakonec v konkrétní podobě pak aby byla v prvním kroku přiznána přirozená sounáležitost občanů Bystřicka, Novoměstska, Velkobítešska, Chotěbořska, Havlíčkobrodka, Pacovska i Třebíčska tam, kam je tradice váže a v druhém kroku pak zvážena systémová i ekonomická opodstatněnost celého kraje Vysočina.

K této konkrétní kauze nechť je zformulován legální princip pro uspořádání státem vyhlášeného referenda na ploše kraje Vysočina s otázkou : „chcete, aby kraj Vysočina byl zrušen a jeho území rozděleno mezi kraje Jihočeský, Pardubický a Jihomoravský?“

To, co jsme se Vám pane prezidente, pokusili  v tomto prostorově omezeném dopise naznačit, není ani zdaleka všechno, co nám leží na duši. Prosíme, přijměte také názory nás, prostých lidí dříve, než učiníte jakýkoli závěr z návštěvy prvního představitele kraje, nevybudovaného podle vůle jeho obyvatel, ale podle jeho osobních představ. Není to první náš dopis, který jsme Vám poslali. Ty předchozí byly bez odezvy. Bude tomu tentokrát jinak?

S pozdravem za naše občanské sdružení:
Ing. E.Žamberský, přednosta, Brněnská 17, Třebíč
Ing. Jan Doležal, člen výboru, Třebíč
Jiří Hůlka, člen výboru, Třebíč

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video