Po víc než století, které uběhlo od jeho smrti, byl Oscar Wilde pro katolickou církev "nebezpečným zvrhlíkem" a "zpustlým nonkonformistou".
Ale to se teď změnilo. Oficiální vatikánský list L'Osservatore Romano ho ocenil coby "bystrého analytika moderního světa". "Byl jednou z osobností 19. století, které nejjasněji analyzovaly moderní svět v jeho rušivé i příznivé skutečnosti," stojí v - překvapivém - článku. "Ano, byl rebel. Ale také pronikavý myslitel, který většinu svého profesního života strávil úvahami nad tím, co je pravda a co lež."
Byl skandalista, ale měl co říct
Není to ale úplně první uznání, které církev Wildeovi vyjádřila. Před dvěma lety šéf vatikánského protokolu Leonardo Sapienza zařadil několik z jeho nejznámějších aforismů do knihy vtipů pro křesťany. "Je pravda, že Wilde žil poněkud skandálně", řekl tehdy Sapienza, "ale některé jeho výroky - ostré jako břitva - nesly důležité mravní poselství".
Wilde, autor Obrazu Doriana Graye či hry Jak je důležité míti Filipa, opravdu byl buřič. Šokoval viktoriánskou Anglii, v díle se otevřeně vysmíval konvencím a morálce. Byl ženatý, měl dva syny. A milence. Tím nejznámějším byl Alfred Douglas.
Když Douglasův otec obvinil Wildea, že je homosexuál, spisovatel ho zažaloval. Prohrál. A ještě šel sám před porotu, protože během procesu vyplavaly na povrch vskutku intimní detaily z jeho života. Byl obviněn z hrubé obscénnosti a odsouzen na dva roky těžké práce ve věznici v Readingu. Pustili ho v květnu 1897, o tři roky později zemřel ve Francii. Bylo mu šestačtyřicet.
