Odborníci předpokládají, že se konečně objasní vliv Vatikánu na temné události kolem nástupu fašismu v Itálii.
Historikům a kvalifikovaným novinářům se otevřou brány scrinium Sanctae Romanae Eccleasiae - tajného archívu Svatého stolce, který obsahuje přes osmdesát kilometrů regálů plných dokumentů a spisů.
Léta 1922-1939 bylo rozhodující období pro dějiny Evropy: v Itálii se konal "pochod na Řím", který přivedl fašistu Benita Mussoliniho do vedení vlády, kde zůstal plných 21 let. Dodnes není jasné, nakolik tehdy Vatikán z obav před komunismem ovlivňoval představitele lidové strany a proč podepsal konkordát s fašismem, kterým definitivně uznal ztrátu světské moci nad Itálií.
Archivy promluví i o mnichovské zradě
Pro české historiky bude ale mnohem důležitější sledovat vztahy s předválečným Československem, hlavně pokud se týká vlivu svobodných zednářů na českou politiku, který církev vždy považovala za trn v oku.
V neposlední řadě by se pak měl osvětlit i poměr Vatikánu k rostoucímu nacionalismu na Slovensku a především to, do jaké míry byl postoj k Praze ovlivněn nunciem, později kardinálem a pak papežem Piem XII. Tomu se, jak známo, vyčítají počáteční sympatie k německé extrémní pravici a nedostatečný odpor proti nacismu a fašismu za války.
Znalci nevylučují, že se více dozvíme i o pozadí Mnichovské konference v září 1938. Jisté ovšem je, že Vatikán celou dokumentaci neuveřejní. V tom jsou na pravém břehu Tibery mnohem zdrženlivější než v Londýně. Za příklad mohou sloužit některé dokumenty týkající se procesu s Galileo Galileiem či Giordano Brunem, které byly zveřejněny až v druhé polovině 20. století.
Archiv byl v dnešní formě založen v roce 1610 papežem Pavlem V. Velká část předchozí dokumentace byla zničena při různých neklidech a při osmdesátiletém přestěhování sídla papežů do Avignonu. Těžkou ránu archivům zasadil i Napoleon. V roce 1810 nařídil, aby byl archiv byl převezen do Paříže. Vrátil se sice už po šesti letech, ale početná dokumentace byla ztracena.
