Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vatikán odtajňuje archivy z doby nástupu fašismu

  18:34aktualizováno  21:07
Vatikán v pondělí večer odtajnil část svých archivů, zahrnující i vysoce kontroverzní období od roku 1922 do února 1939. Jde o událost, která jakoby vypadla z románů slavného Dana Browna, autora "Šifry mistra Leonarda".
Vatikánské podzemí dosud skrývá mnohá tajemství.

Vatikánské podzemí dosud skrývá mnohá tajemství. | foto: ČTK/EPAČTK

Odborníci předpokládají, že se konečně objasní vliv Vatikánu na temné události kolem nástupu fašismu v Itálii.

Historikům a kvalifikovaným novinářům se otevřou brány scrinium Sanctae Romanae Eccleasiae -  tajného archívu Svatého stolce, který obsahuje přes osmdesát kilometrů regálů plných dokumentů a spisů.

Léta 1922-1939 bylo rozhodující období pro dějiny Evropy: v Itálii se konal "pochod na Řím", který přivedl fašistu Benita Mussoliniho do vedení vlády, kde zůstal plných 21 let. Dodnes není jasné, nakolik tehdy Vatikán z obav před komunismem ovlivňoval představitele lidové strany a proč podepsal konkordát s fašismem, kterým definitivně uznal ztrátu světské moci nad Itálií.

Archivy promluví i o mnichovské zradě
Pro české historiky bude ale mnohem důležitější sledovat vztahy s předválečným Československem, hlavně pokud se týká vlivu svobodných zednářů na českou politiku, který církev vždy považovala za trn v oku.

V neposlední řadě by se pak měl osvětlit i poměr Vatikánu k rostoucímu nacionalismu na Slovensku a především to, do jaké míry byl postoj k Praze ovlivněn nunciem, později kardinálem a pak papežem Piem XII. Tomu se, jak známo, vyčítají počáteční sympatie k německé extrémní pravici a nedostatečný odpor proti nacismu a fašismu za války.

Znalci nevylučují, že se více dozvíme i o pozadí Mnichovské konference v září 1938. Jisté ovšem je, že Vatikán celou dokumentaci neuveřejní. V tom jsou na pravém břehu Tibery mnohem zdrženlivější než v Londýně. Za příklad mohou sloužit některé dokumenty týkající se procesu s Galileo Galileiem či Giordano Brunem, které byly zveřejněny až v druhé polovině 20. století.

Archiv byl v dnešní formě založen v roce 1610 papežem Pavlem V. Velká část předchozí dokumentace byla zničena při různých neklidech a při osmdesátiletém přestěhování sídla papežů do Avignonu. Těžkou ránu archivům zasadil i Napoleon. V roce 1810 nařídil, aby byl archiv byl převezen do Paříže. Vrátil se sice už po šesti letech, ale početná dokumentace byla ztracena.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.