Vatikán je v úzkých, ukazuje dlouhé váhání nad Vlkovým nástupcem

Čekání na nového arcibiskupa pražského se protahuje. Všichni spoléhali, že jméno padne do Tří králů. Vatikán ale mlčí, rozhodování očividně není jednoduché. Nástupce kardinála Vlka musí dotáhnout jeho resty, zejména konečně protlačit smlouvu Česka se Svatým stolcem a vyjasnit vztahy státu a církve.

Koho vybrat za pražského arcibiskupa spolu řešili Benedikt XVI. a Miloslav Vlk zřejmě i při papežově návštěvě Česka v září 2009. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

"To, že už podruhé bylo oznámení jména nového pražského arcibiskupa odloženo - poprvé bylo avizováno na podzim, podruhé na 6. ledna - svědčí o hlubokém konfliktu kolem jmenování," míní teolog a bývalý vedoucí katedry religionistiky na pardubické univerzitě Ivan Odilo Štampach.

Praha bez arcibiskupa

Pražské arcibiskupství bylo dlouhodobě bez vedení v letech 1941 až 1946 a 1969 až 1977. Diecéze, včetně pražské, tehdy spravovali většinou tzv. kapitulní vikáři. Jejich ustanovování nebylo zcela v souladu s kanonickým právem. V podstatě byli dosazováni režimem.

Správně se ve chvíli, kdy je diecéze bez nejvyššího představitele, má úřadu chopit pomocný biskup. Pokud jich je víc, tak ten nejstarší, což je v Praze nyní biskup Karel Herbst. Do osmi dnů pak sbor poradců zajistí volbu administrátora diecéze.

Podle Miloslava Fialy, bývalého prezidenta České katolické charity a mluvčího České biskupské konference, Vatikán hledá kompromisního kandidáta, který bude kromě pastorační činnosti odpovědně reprezentovat české katolíky a bude schopen dohody s českými politiky.

"Vatikánu záleží na tom, aby s ním Česká republika už uzavřela smlouvu, která byla odsouhlasena parlamentem, ale nebyla ratifikovaná. Pak jsou ještě otevřené věci vztahové, mezi státem a církví. Na tom samozřejmě Vatikánu také záleží. Proto také jmenování nástupce tak dlouho trvá," domnívá se Fiala.

To jsou všechno resty současného pražského arcibiskupa, jemuž papež prodloužil mandát o dva roky v květnu 2007, takže Miloslav Vlk už "přesluhuje" osmý měsíc.

"Svatý otec není vázán žádnými termíny. Benedikt XVI. zůstává svobodný a kongregace pro biskupy má čas na jmenování nového kandidáta rok i více," uvedl sám Vlk, který letos oslaví sedmasedmdesátiny. Zároveň podotýká, že ani věk není pro papeže impulzem k personální výměně.

Podle důvěryhodných církevních zdrojů MF DNES se Vatikán rozhoduje mezi královéhradeckým biskupem Dominikem Dukou a jeho litoměřickým kolegou Janem Baxantem. Ze hry je kontroverzní olomoucký arcibiskup Jan Graubner. "Pokus jmenovat ho se údajně setkal s takovým nesouhlasem, že byl stornován," uvedl Štampach.

Koho doporučil nuncius a další

Důležitou roli v procesu jmenování nového pražského arcibiskupa má apoštolský nuncius Diego Causero. "Ten odešle dvaceti třiceti lidem, kněžím, funkcionářům a veřejným činitelům dotaz a ptá se jich, koho by navrhovali na místo biskupa v té které diecézi nebo pražského arcibiskupa," popisuje Fiala.

Vatikán také přihlíží ke stanovisku tzv. "směrodatných" laiků. "Což jsou prakticky politici, kteří se prezentují jako katolíci," upozorňuje Štampach.

"Současně s tím, zvlášť když se blíží doba služebního konce, v našem případě kardinála Vlka, tak Česká biskupská konference, sbor všech katolických biskupů, navrhne nunciovi tři jména. Říká se tomu takzvané terno," vysvětlil Fiala.

Svá tři jména může navrhnout i nuncius, někdy bývá dotazován i biskup, který se loučí. Všechna jména pak směřují přes nuncia do Vatikánu a ten si přes něj prověřuje jednotlivé kandidáty.

Papeži se neodporuje

Slovníček

Arcibiskup pražský
Miloslav Vlk končí v roli pražského biskupa - šéfa zdejších kněží. Předpona arci- je jen čestná, stejně jako další biskupové podléhá přímo papeži.

Primas český
Pražský arcibiskup navenek reprezentuje české katolíky. Ti ho proto tradičně vnímají jako osobu č. 1 v české církvi.

Kardinál
Hodnost, jež opravňuje například volit papeže; pražský arcibiskup ji dle zvyku dostává. Bude ji mít zřejmě i Vlkův nástupce. Vlkovi titul zůstane.

Nakonec se vyberou tři jména. "S tím je spojené hodnocení, praxe, vzdělání, samozřejmě morální profil, inteligence, znalost cizích jazyků, tedy různé parametry, které jsou potom rozhodujícím kritériem, kdo je nejvhodnější," řekl Fiala.

Papež pak se svými poradci kandidáty hodnotí, může zvolit někoho z vybraného trojlístku, ale i někoho nečekaného, třeba respektovaného řadového kněze.

"Vybraného kandidáta si pak tajně a soukromě povolá nuncius a zeptá se ho, jestli by tu funkci přijal. Obyčejně se papeži neodporuje, jak se říká... řekne ano, beru to. Pak to jde zpátky do Vatikánu," vysvětlil Fiala.

Do týdne, obvykle přesně v poledne, Vatikán jméno vyhlásí a zároveň ho oficiálně oznámí papežský nuncius v Česku. Ze zdvořilostních důvodů bývá informován i předseda vlády.