Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vatikán: Papež juntě neposluhoval, je to jen levicový útok na církev

  20:16aktualizováno  20:16
Vatikán se jasně vymezil proti pochybnostem, které se vznáší nad minulostí nového papeže Františka. Argentinský duchovní měl v sedmdesátých letech podporovat v zemi vojenskou juntu a krýt tzv. "špinavou válku". Vatikánský mluvčí taková obvinění považuje za útok na církev.

Jorge Mario Bergoglio dlouhá léta sloužil církvi jako arcibiskup Buenos Aires | foto: AP

Jorge Mario Bergoglio, tehdejší hlava jezuitského řádu v Argentině, údajně stejně jako celá Římskokatolická církev podporoval brutální vojenskou juntu, která v jihoamerické zemi vládla v letech 1976 až 1983.

Špinavá válka

Špinavou válkou je nazýváno období po smrti někdejšího vůdce Juana Dominga Peróna v březnu 1976, kdy se k moci za podpory USA protlačila vojenská junta. Do roku 1983, kdy junta padla, v Argentině zahynulo nebo navždy zmizelo až 30 tisíc lidí. K uvolnění politické scény juntu nakonec donutila špatná vnitropolitická a ekonomická situace a prohraná válka o Falklandy,.

Zdroj: Wikipedia

Přestože pro taková tvrzení nejsou veskrze žádné důkazy, kritici tvrdí, že se nový papež provinil minimálně mlčením. Během tzv. "špinavé války" plné vražd a únosů totiž proti vládě nevystoupil.

"Nikdy se neobjevila věrohodná ani konkrétní obvinění proti němu," řekl vatikánský mluvčí Federico Lombardi a podle BBC obvinil protiklerikální, levicové síly z útoku na církev.

Papež také čelí nařčení, že v květnu 1976 souhlasil s únosem dvou liberálních jezuitských kněží námořními důstojníky.

Bergoglio označil obvinění za pomluvu a prohlásil, že naopak ze zákulisí zachránil životy obou kněžích a dalších, které tajně ukryl před "eskadrami smrti". Jeden z přepadených kněží Orlando Yoria, který již zemřel, papeži únos vyčítal. Druhý z nich Francisco Jalics nyní žije v německém klášteře a s Bergogliem se prý už usmířil.

Papež z šedé zóny

Předkládané důkazy z propíraného období jsou pouze útržkovité a navíc často zpochybňované. Mnoho dokumentů bylo zničeno a hodně obětí či pachatelů v následujících letech zemřelo. Podle deníku The Guardian je ale jasné, že životní skutečnost té doby dostala mnoho lidí do takzvané "šedé zóny".

Konkláve 2013

Na jedné straně bylo nebezpečné mluvit, protože dotyčný riskoval, že bude perzekvován. Kdo se generálům postavil, zmizel. Britský list však soudí, že ti, kteří se proti vojenské diktatuře jasně nevymezili a zastávali nějakou vysokou funkci, musí po zbytek života žít s morálním škraloupem.

Jorge Mario Bergoglio navíc stál v čele jezuitského řádu v době, kdy širší církev vojenskou vládu podporovala a vyzývala věřící k vlastenectví, tedy k věrnosti režimu. Bergoglio pak dvakrát odmítl svědčit u soudu o svém působení v čele řádu a když nakonec v roce 2010 svolil, právníci jej obvinili, že odpovídá na otázky velmi vyhýbavě.

Adolfo Perez Esquivel, držitel Nobelovy ceny míru za obranu lidských práv během diktatury, však přesto věří, že Bergoglio zkoušel pomoci, kde to jen šlo. "Je pravda, že nepatřil mezi biskupy, kteří v té době usilovně bránili lidská práva, ale zároveň je nespravedlivé nazývat ho komplicem režimu," řekl Esquivel agentuře Reuters.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.