Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vatikán vře tichou válkou, katoličtí jestřábi reptají proti Františkovi

  10:47aktualizováno  10:47
V katolické církvi roste napětí. Vatikánským konzervativcům se nelíbí liberální změny, které prosazuje papež František a vedou proti němu tichou válku na internetu a v médiích. Současné vedení církve je podle nich v rozporu s tradičním učením.

Papež na počátku září oznámil, že umožní kněžím, aby během Svatého roku (tedy roku odpuštění za spáchané hříchy) udělili rozhřešení i ženám, které podstoupily interrupci (více zde).

František rovněž doporučil církevním institucím v Itálii, které provozují hotely a restaurace, aby platily daně „jako všichni ostatní“. Církev je totiž v Itálii tvrdě kritizována, že ve svým podnikatelských aktivitách využívá až příliš často daňových výhod.

Františkovo PR

Papež František od svého nástupu do vedení římskokatolické církve plní přední stránky světových médií. Sbírá jednu pozitivní zprávu za druhou a jeho působení chválí i přesvědčení ateisté. Za fenomenálním mediálním obrázkem papeže stojí Greg Burke, bývalý novinář a člen kontroverzní organizace Opus Dei (více o něm i o budování mediálního obrazu papeže Františka se dočtete zde).

V očích velké části věřících si papež podobnými kroky buduje pověst reformátora, který se snaží církev změnit ve vstřícnou organizaci otevřenou pokroku a problémům moderní doby. V zákulisí Vatikánu se však proti Františkovi začínají bouřit řady konzervativních kněží. Jejich neoficiálním vůdcem je (alespoň podle výroků) americký kardinál Raymond Burke.

Toho lze bez přehánění označit za jednoho z nejkontroverznějších a nejkonzervativnějších kardinálů. Je velkým obhájcem tridentské liturgie, která přetrvávala až do zavedení současné liturgie po Druhém vatikánském koncilu v letech 1962 - 1965. Ostře se vyjadřuje také proti interrupcím a lidem, kteří je schvalují. A odmítá i liberalizaci pastorační praxe, která počítá mimo jiné s přijímáním rozvedených a znovusezdaných. „Papežova moc není absolutní. Nemá sílu změnit naše učení nebo doktrínu,“ opakuje na potkání.

V kritice papeže není zdaleka sám. Změny zavedené Františkem podle zákulisních informací polarizují vedení církve, píše server The Washington Post. Podobnou názorovou bouři Vatikán zažil v šedesátých letech po velkých papežských reformách schválených v rámci Druhého vatikánského koncilu papežem Janem XXIII. a Pavlem VI. (více o reformách najdete zde).

Kardinál Raymond Burke

Kardinál Raymond Burke

Rebelie konzervativců se projevuje na všech frontách. Nejvíce na očích jsou výroky v médiích, na věřící však mají větší vliv konzervativní katolické webové stránky, knihy a propagační materiály. Ty pracují s kritikou papeže mnohem obratněji. Otevřeně změny v církvi nekritizují, ale snaží se Františkova slova interpretovat tak, aby byla v souladu s konzervativním náboženským proudem.

Svoboda slova ve Vatikánu

I skupina kolem Burkea však svým způsobem těží ze změn propagovaných pežem. Loni na setkání s biskupy prohlásil: „Ať vám nikdo netvrdí, že něco nesmíte říkat.“ V podstatě tak vyzval k veřejné debatě jak liberály, tak konzervativce.

Příležitosti se na první pohled chopili zejména liberálně smýšlející duchovní. Jeden belgický biskup například otevřeně prosazuje, aby církev uznala sňatky lidí stejného pohlaví. Uvolněné atmosféry však využívají i konzervativci - otevřená kritika hlavy církve by totiž v minulosti jen tak neprošla.

Konzervativci si v poslední době stěžují na to, že jsou nespravedlivě tlačeni do pozice, kdy „z vás bránění skutečného učení církve dělá nepřítele papeže“. „Čelíme nyní velkému problému, alarmující situaci, kdy katoličtí kněží a biskupové říkají a dělají věci, které jsou proti učení církve. Mluví o sňatcích osob stejného pohlaví a přijímaní lidí, kteří žijí cizoložstvím,“ sdělil jeden z vatikánských biskupů, který si nepřál být jmenován a dodal, že papež nedělá nic proto, aby tyto lidi umlčel.

Papež při návštěvě Ekvádoru

Papež při návštěvě Ekvádoru

Papež František hovoří v europarlamentu

Papež František hovoří v europarlamentu

Podle serveru Newsday souboj mezi liberály a konzervativci přiživují i informace z vatikánského zákulisí, které se dostanou do médií. Zřejmě největší kauzou posledních měsíců byl únik dlouho připravované papežovy encykliky o životním prostředí (co je obsahem encykliky, najdete zde). Jednalo se o odplatu konzervativců, nebo neznámý zdroj úniku konal jen s vidinou zisku? Nikdo netuší.

Pell pod palbou kritiky

Mnohem jasnější je kauza okolo australského kardinála George Pella, kterého papež loni jmenoval prefektem ekonomického sekretariátu Vatikánu (více o jeho úspěších v úřadu zde). Do médií v březnu a v červnu unikly informace o jeho zapojení do programu na odškodňování obětí sexuálního zneužívání kněžími. Případ časem vyšuměl, liberální vatikánské křídlo však nadále čelí neutuchající kritice.

„Církev je pod Františkem jako loď bez kormidelníka,“ prohlásil svého času Burke. Z části se na jeho stranu překvapivě přidal i Františkův liberální souputník Pell. V reakci na papežovy výzvy na ochranu životního prostředí prohlásil, že „církev nemá od Boha mandát na to, aby se vyslovovala k otázkám vědy“.

George Pell

George Pell

Papežovi kritici s oblibou používají slovo „zmatek“ - Františka tak mohou kritizovat bez toho, aby ho ve svých lamentacích přímo zmiňovali. Dobře patrné to bylo v otevřeném dopise 500 katolických kněží z Velké Británie. V něm duchovní upozorňují na „spoustu zmatků v katolickém morálním učení“. Dopis reagoval na loňskou konferenci, na které papež přislíbil lepší zacházení církve s rozvedenými.

Papež ve Spojených státech

Papež František tento týden zahájí cestu do Spojených států, který vyvrcholí mší v neděli 27. září mší ve Filadeflii. Organizátoři očekávají v ulicích města účast až 1,5 milionu přihlížejících. Pro vstup do bezprostředního okolí místního muzea umění, před nímž František bohoslužbu povede, proto vydali 10 000 bezplatných vstupenek. Zájemci si je v internetové rezervaci rozebrali za 30 sekund, když měl každý člověk právo objednat si nejvýše čtyři lístky.

Do USA papež dorazí pět dní před mší, tedy 22. září. Na vojenské letiště Andrews v Marylandu, kam dorazí jeho letecký speciál, jej přijede přivítat šéf Bílého domu. Obama přitom vítá zahraniční návštěvy mimo Washington jen velmi zřídka - výjimkou byl například loňský přílet francouzského prezidenta Françoise Hollandea na stejné letiště. Den po příletu se František jako třetí papež v historii dočká přijetí v Bílém domě, 24. září pak jako vůbec první hlava katolické církve pronese řeč během společného zasedání obou komor Kongresu.

Právě proti změně přístupu k rozvedeným a znovu oddaným, kterým papež přislíbil mimo jiné možnost absolvovat přijímání při mši, konzervativci spustili velkou kampaň. Stojí za ní Burke a kardinál Carlo Caffarra. Společně vytvořili manifest, který brojí proti zavedení těchto změn. V červnu letošního roku konzervativci po stovkách diecézích v Evropě a Austrálii na podporu této kampaně rozeslali DVD, které varuje před ignorováním tradičního katolického učení.

Papeže si však nikdo netroufne přímo kritizovat - na to je církev stále příliš svázána pevně zakořeněnou hierarchií. Konzervativní biskupové tak svoji kritiku často směřují na papežovy níže postavené stoupence. Německý kardinál Walter Kasper například prohlásil, že konzervativci cílí hlavně na něj, protože nemají dostatečnou odvahu, aby se zaměřili přímo na Františka.

Stoupenci liberalizace se shodují, že právě debata nad problémy církve je to, co chce papež ze všeho nejvíce. „Myslím si, že lidé jen vyjadřují své názory se zapálením a vášní. Nepřijde mi, že by to Svatý otec bral jako osobní útok,“ tvrdí chicagský arcibiskup Blase J. Cupich, který je považován za blízkého spojence papeže. „Svatý otec jen otevřel všechna tato témata k diskuzi. Neurčil však směr, jakým se vyvinou,“ dodal.

Papež je právě na Kubě, sešel se i s Fidelem Castrem:








Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.