Schválně se zamyslete: poznali byste jen podle jména, zda je Jü Čching-tchaj muž a Chuo Jü-čen žena, nebo naopak?
Možná ano, ale v tom případě jste světlou výjimkou. A tak, zatímco absence amerického velvyslance v Praze je poměrně sledovanou záležitostí, výměna nejvýše postaveného diplomata z Číny se odehrává prakticky mimo zorné pole. Čína přitom není "jen" velmoc, ale čtvrtý největší obchodní partner Česka.
Přesto si končící velvyslankyni Chuo Jü-čen lze vybavit hlavně v souvislosti s popraskem, když ji reportér České televize na Facebooku nazval "arogantní bábou". Stěžoval si na něj novinář komunistických Haló novin a vedení ČT vydalo směrnici, aby si zaměstnanci dávali pozor na ústa (a u počítače na prsty).
Střídání "arogantní báby" zřejmě nic nového nepřinese
Jenže i Jü Čching-tchaj dává od prvního okamžiku najevo, že si Čína do svých záležitostí mluvit příliš nenechá. Uvedl se vymezením hřiště - západní pojetí lidských práv je jen jednou formou náhledu na tuto věc. Nelze ho vnucovat ostatním, soudí nový čínský velvyslanec, podle něhož je stav lidských práv v Číně "jiný, což ale prý neznamená, že by Peking v této oblasti neučinil kroky vpřed".
ČÍNA A TIBETOtázka Tibetu, který Čína od 50. let okupuje, dělí Peking a jiné země světa. Kritické hlasy vůči okupaci se ozývají i v Česku. Aktivisté, kteří Tibet znají, mluví o masivním utlačování tibetské kultury i utiskování původních obyvatel. V Praze je vítán tibetský duchovní vůdce dalajlama. Každoročně se v Česku vyvěšují tibetské vlajky při výročí potlačeného protičínského povstání. Čína považuje Tibet za svou historickou součást. |
"Domnívám se, že západní pojetí lidských práv je pouze jednou z forem lidských práv, nikoli lidskými právy jako celek. Západ se uzavírá do ztělesnění lidských práv a svévolně se domnívá, že když jejich stav v Číně je jiný než na Západě, tak to znamená, že v Číně lidská práva nejsou," zdůraznil velvyslanec. Západ by podle diplomata měl čínský postoj chápat.
Nabízí se otázka, jestli Čína své pojetí lidských práv nevnucuje Tibetu, který obsadila v roce 1950 - svět si teď v říjnu připomene šedesát let čínské okupace.
Jü Čching-tchaj ale trvá na tom, že čínská vláda pomohla rozvoji tibetské kultury a náboženství.
"Rozpor, který existuje mezi námi a dalajlamou, není problémem náboženským, problémem lidských práv, problémem národnostním či kulturním, nýbrž se týká uchování jednoty Číny a toho, zda dovolit oddělení Tibetu od čínského území," řekl.
Duševní vlastnictví chráníme, ujišťuje diplomat
Velvyslanec připomněl, že čínské firmy nyní usilují o investice do výstavby silnic a infrastruktury v Česku. "Některé společnosti již v Polsku vyhrály tendr na projekty týkající se dálnic, čímž podnítily spravedlivý konkurenční boj na trhu a snížily náklady na výstavbu," řekl.
Jü Čching-tchaj přiznal, že Čína má problém s evropským chápáním duševního vlastnictví. Čínští výrobci totiž často produkují levné a nekvalitní padělky, jimiž zaplavují trh. Evropa si na to stěžuje, jenže místo činů z Pekingu zaznívají jen chlácholivá slova.
"V Číně se uctívá inovace a její podpora. Je ale třeba objektivně říci, že u nás současný systém duševního vlastnictví existuje poměrně krátkou dobu, vědomost společnosti a lidí o jeho ochraně je stále nedostačující," míní diplomat.
A jak to bude se slibem, že Peking vynaloží maximální úsilí, aby snížil produkci emisí?
"Na základě vlastní situace v zemi a budoucího rozvoje nebudeme ustupovat nátlaku okolí a přijímat nerozumné požadavky. To je naším základním přístupem," formuluje někdejší zástupce Číny v oblasti klimatických změn oficiální diplomatickou odpověď. Přeložit si ji musí každý sám.
