Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Váš otec mi vzal tátu. Dcery muklů pohlédly do očí potomkům špiček KSČ

  16:36aktualizováno  16:36
Na jedné straně někdejší děti, dnes už se šesti křížky, které komunistická totalita připravila o rodiče. Na straně druhé například Marta Slánská, dcera někdejšího šéfa KSČ, který se z mocného šéfa stal obětí vnitrostranických čistek. Unikátní setkání v Praze ozdobilo pokračování projektu Dcery 50. let.

V pražském kině Mat se 19. října uskutečnila tisková konference k dokumentárním filmům mapujících osudy dětí politických (komunistických) vězňů. Na snímku protagonisté dokumentu. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Obě skupiny svedla historie dohromady nečekaným způsobem. Na začátku 50. let se z řady prominentních komunistů stali veřejní nepřátelé státu. A z jejich dětí otloukánci, jejichž vrstevníkům rodiče zakazovali mluvit s "potomky kriminálníků".

V procesu s "protistátním spikleneckým centrem" se komunistická prokuratura vypořádala se 14 nepřáteli státu, z toho jedenácti židovského původu.

Slánského "spiklenci"

Stalin chtěl posílit svou moc nad Československem a vykonstruované procesy byly na přelomu 40. a 50. let spolu s terorem osvědčeným prostředkem.

Kromě toho bylo třeba jasně označit "spiklence", kteří československými zbraněmi vyzbrojili Izrael. Moskva počítala, že bude nástrojem její moci, stát se ale sovětskému vměšování vzepřel.

Jejich děti - například Marta Slánská, dcera popraveného generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského - se nyní v Praze poprvé setkaly s ženami, které spojuje úděl dcer politických vězňů.

Jedna z nich, Jana Švehlová, právě vydává knihu Dcery nepřátel státu. Zpovídala ženy podobného osudu, jako byl ten její: v roce 1949, když jí bylo šest let, jí otce zatkla Státní bezpečnost. Bývalého pilota britského Královského letectva čekaly tvrdé výslechy, monstrproces a práce na uranu. Domů se vrátil v roce 1959. O sedm let později Jana Švehlová emigrovala, vystudovala psychologii.

Dnes žije ve Washingtonu a příběhy žen s podobným osudem začala sbírat poté, co potkala dceru popravené političky Milady Horákové.

V pražském kině Mat se 19. října uskutečnila tisková konference k dokumentárním...

Autorka knižní předlohy "Dcery nepřátel státu" Jana Švehlová na setkání v Praze. Emigrovala v roce 1966, žije v USA.

V pražském kině Mat se 19. října uskutečnila tisková konference k dokumentárním...

Jan Kavan, bývalý politik ČSSD. Jeho otec, důstojník a diplomat, pocházel z židovské rodiny, v procesu se Slánským dostal 25 let.

Příběhy, které shromáždila, nyní míří do škol. Natočili je studenti FAMU ve spolupráci s občanským sdružením Dokumenty, mládež & společnost a z téměř pěti tisíc základních a středních škol o ně měla zájem poctivá polovina. Dozvědí se tak například příběh Miroslavy Bočkové, jejíž otec dostal 15 let za šíření protirežimních letáků. Soud to označil za velezradu.

Oproti tomu vyzpovídání potomků odsouzených židovských komunistů, které už je také natočené, zůstane v archivu.

Dcery 50. let

Projekt Dcery 50. let vznikl v roce 2007 po dohodě Jany Švehlové a producentky Zuzany Dražilové. Jejich svědectví natáčely v roce 2008. Nyní občanské sdružení čítá více než 100 "dcer".

Historici tak budou mít přístup k vyprávění lidí, kteří po zatčení rodičů nemohli prostě jít bydlet k prarodičům - mnozí z nich se totiž nevrátili z koncentračních táborů.

Za mřížemi skončil například tajemník brněnského krajského výboru KSČ Otto Šling. Vyšetřovatelé z něj pro jistotu vytloukli jak přiznání, že organizoval spiknutí proti Slánskému, tak i přiznání, že se Slánským na spiknutí spolupracoval. Devítiletý Jan Šling musel v dětském domově poslouchat proces se svým otcem v rádiu a psát z něj slohovku. Do Prahy nyní přijel Janův bratr Karel.

"Pro komunisty to byly děti zrádců, pro veřejnost po roce 1989 děti komunistů a pro ostatní prostě 'ti Židi'," shrnula s odkazem na Annu Grušovou, jednu s žen s tímto osudem, pozici potomků odsouzených židovských komunistů Švehlová.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.