Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Váš nejstarší předek, seznamte se

  0:01aktualizováno  0:01
Žil na břehu mělkého jezera, které bylo plné ryb a krokodýlů. Měl mohutnou postavu, mohutnější, než máme my, a dokonce i jeho mozek byl o něco větší. Rád jedl hroší maso. Zemřel, když mu bylo kolem třiceti, po 160 000 let jeho kosti ležely v sedimentech tam, kde je dnes Etiopie.

ak se stal hvězdou. Díky němu víme, jak vypadali naši nejvzdálenější předci, které už můžeme považovat za více či méně "moderní" příslušníky lidského rodu.

Vědci slaví průlom - mezinárodní tým expertů zveřejnil výsledky své mnohaleté práce, především světu ukázal dosud nejstarší lebku "našeho druhu" homo sapiens.

"Nyní víme, jak naši přímí předci vypadali," uvádí profesor Tim White na internetových stránkách University of California v Berkeley.

Nález celkem tří lebek - z těl dvou dospělých a jednoho dítěte je podle vědců mimořádně významný především tím, že zaplňuje bílé místo v našem rodokmenu v období, kdy se vyvinul "moderní" člověk. "Přesně tam tyto fosilie zapadají," uvádí White, klíčový člen týmu vědců.

Kromě toho nález zásadním způsobem potvrzuje teorii, podle níž dávná pravlast lidí leží právě v Africe, odkud se "náš druh" postupně rozšířil do celého světa.

Zastánci této teorie na základě genetických modelů předpokládali, že naše "pramatka Eva" žila v Africe někdy před zhruba 150 000 lety. Právě z té doby pocházejí tyto kosterní nálezy a vše do sebe nyní podle expertů mnohem lépe zapadá. A pro Etiopii, kde se bohaté naleziště nachází, se tento objev stal velkou událostí a zdrojem "národní hrdosti".

Lebky byly zrekonstruovány ze stovek drobných úlomků - práce trvala několik let, první vzorky byly nalezeny již v roce 1997. Na místě také vědci nalezli úlomky kostí dalších sedmi mužů a žen a dále více než 600 kamenných nástrojů včetně seker.

"Velmi dobře se vyznali v opracování kamenů," uvádí profesor White. "Užívali kamenné sekery a další kamenné nástroje ke čtvrcení těl velkých zvířat, například hrochů a buvolů. Nepochybně také věděli, jak využívat rostliny." Není však jisté, zda byli tito lidé schopni velká zvířata lovit, či zda hodovali jen na mršinách.

Na lebkách vědci nalezli stopy po kamenných nástrojích a vzhledem k tomu, že na místě nebyly objeveny žádné další kosterní pozůstatky, je možné, že tito lidé v rámci svých náboženských rituálů přenášeli a uctívali lebky svých mrtvých. To je obyčej, který je podle vědců i dnes popisován u některých národů na Nové Guineji.

"Nejspíš odstraňovali svaly a ulamovali část lebky, aby se dostali k mozku. Ale proč, zda to bylo například součástí kanibalského rituálu, nemáme šanci zjistit," uvádí na internetových stránkách univerzity profesor White.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.