náhledy
Varšavské povstání proti německé okupaci vypuklo 1. srpna 1944. Polský odboj se pokusil získat kontrolu nad klíčovými oblastmi země ještě před příchodem Rudé armády, aby se tak Poláci vyhnuli loutkové vládě ovládané Stalinem. Během dvouměsíčního boje o Varšavu padlo 16 tisíc polských bojovníků a 150 tisíc civilistů. Dalších 70 tisíc obyvatel poslali Němci do koncentračních táborů. Město se tehdy zcela vyprázdnilo. Poláci se bili do příslovečného „posledního náboje“.
Autor: Profimedia.cz
Bojů za osvobození Varšavy se účastnily na straně Polska i ženy. Ty na snímku z 5. října 1944 zajala německá armáda.
Autor: Profimedia.cz
Němečtí vojáci se kryjí v podloubí varšavské opery. Povstání nemělo velkou naději na úspěch, protože povstalci neměli dostatek bojovníků ani vybavení. Německé okupační síly navíc věděly o plánovaném povstání s hodinovým předstihem, stihli tak zabezpečit klíčové pozice.
Autor: Profimedia.cz
Varšavské povstání bylo součástí finální fáze Akce Bouře, což byla vzpoura proti německým okupantům napříč okupovaným Polskem. Když povstání začalo, Rudá armáda okamžitě pozastavila svůj postup směrem z východu. Odmítla také dodávat polským povstalcům zbraně a střelivo.
Autor: ČTK
Zajatí polští povstalci procházejí středem Varšavy, který nechal německý generál Erich von dem Bach-Zelewski srovnat se zemí. V reakci na povstání vyhlásil Heinrich Himmler už od počátku nutnost zničení města a vyhlazení jeho obyvatel.
Autor: Profimedia.cz
Záběr z reportáže, pořízené fotografem jednotky SS ve Varšavě, která byla dána do tehdejšího tisku s popiskou „Z děr a rozpadlých domů vylézají zranění povstalci na denní světlo“. Německé jednotky zpočátku vraždily válečné zajatce i civilisty, nešetřily dokonce ani ošetřovatelky či nemluvňata.
Autor: ČTK
Vojáci takzvané povstalecké Zemské armády odnášejí zraněného druha během Varšavského povstání v létě 1944. Při povstání zahynulo podle historických pramenů přes 150 tisíc obyvatel polské metropole. Přes 700 tisíc obyvatel okupační správa z metropole vyhnala.
Autor: ČTK
Porážka povstání s sebou pro Polsko nesla strašlivé důsledky. Město ztratilo většinu svých obyvatel a velkou část budov Němci srovnali se zemí. Boje navíc zdecimovaly i zbytek elity polského národa.
Autor: ČTK
Polskou kapitulaci potlačeného Varšavského povstání podepsali 3. října 1944 v pět hodin ráno polský generál Tadeusz Komorowski (vlevo) a velitel německých jednotek Erich von dem Bach-Zelewski, později odsouzený za válečné zločiny (uprostřed).
Autor: ČTK
A jaká je reflexe povstání po 70 letech? Německý prezident Joachim Gauck (na snímku) zahájil v Berlíně výstavu k výročí povstání. (29. července 2014)
Autor: Reuters
Pro Gaucka (na snímku na zahájení zmíněné výstavy) to není první z podobných iniciativ. Přijel například do České republiky a navštívil Lidice, symbol nacistické zvůle. Omluvil se tam za vyvraždění vesnice nacistickými jednotkami. (29. července 2014)
Autor: AP
Prezident Joachim Gauck (třetí zprava) se spolu se svým polským protějškem Bronislaw Komorowským (pátý zprava) setkal s pamětníky Varšavského povstání při vzpomínkové akci v Berlíně. (29. července 2014)
Autor: AP