Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Varšavská smlouva - záruka míru a bezpečí dobojovala před 20 lety

  12:14aktualizováno  12:14
Každý, kdo chodil do školy alespoň několik let před rokem 1989, si možná ještě dnes vybaví množství ideologického balastu a frází, které se musel naučit o Varšavské smlouvě. Asi nejrozšířenější byla ta, že sdružení šesti milionů vojáků totalitních států pod vedením velmoci snažící se o světovládu je jedinou zárukou míru. Dvacet let od jejího zániku uplynulo 1. července.

Československá armáda v roce 1957 | foto: Československý voják

"Posláním Varšavské smlouvy je upevňovat a rozvíjet přátelství, spolupráci a poskytovat si vzájemnou pomoc při respektování samostatnosti a nezávislosti jednotlivých účastnických států," psala například v roce 1978 hlásná trouba komunismu - časopis Tvorba.

Varšavská smlouva

Byla podepsána v roce 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, Německou demokratickou republikou, Polskem, Rumunskem a Sovětským svazem ve Varšavě. Formálně byl důvodem vzniku vstup NSR do Severoatlantického paktu. Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením platnosti o dalších 10. V roce 1968 ji vypověděla Albánie. Po rozpadu Sovětského svazu a zániku NDR byla na konferenci hlav 6 zbývajících států v Moskvě 31. 3. 1991 k 1. červenci 1991 rozpuštěna.

Absolutně nejčastějšími slovy, která se v předrevoluční době s paktem spojovala, byly mír, přátelství a bratrství. "Charakter smlouvy je vysloveně obranný, naprosto nikoho neohrožuje," tvrdila Tvorba o paktu, jehož jediným ozbrojeným zásahem byla okupace Československa v roce 1968 a který se podle dochovaných plánů připravoval na útok na Západ.

Podobné skvosty obsahuje i kniha Bojové přátelství bratrských národů a armád, která byla často využívána při přípravě na maturitu nebo zkoušky na vysoké škole. 

Nepřemožitelnost i bdělost

"Zdrojem síly a nepřemožitelnosti států socialistického společenství je jednota, semknutost, revoluční bdělost. To vše jsou důležité skutečnosti a podmínky pro upevnění míru," píše v knize z roku 1977 Ivan Jakubovskij.

Podle něj se Varšavská smlouva liší od podobných imperialistických paktů především v tom, že její členové vyznávají stejné priority v zahraniční politice - boj za mír a kolektivní bezpečnost, obranu vymožeností socialismu a upevňování jednoty a semknutosti socialistických zemí. Právě tyto body přitom byly základem takzvané Brežněvovské doktríny, která dokazovala oprávněnost útoku vojsk Varšavské smlouvy v zájmu "ochrany" socialismu.

Původně sovětský tank T 54  a jeho modernizovaná varianta T 55 se vyráběl i v Československu.  Byly jim vyzbrojené armády Varšavské smlouvy a stovky tanků k nám dorazily i v rámci okupace v roce 1968.

Sovětští vojáci při internacionální pomoci v roce 1968

Jakousi propagandistickou mantrou bylo vysvětlování, proč vlastně musel vojenský pak vzniknout. "Počátkem roku 1948 se Trumanova doktrína a Marschallův plán definitivně zformovaly jako nástroj přípravy antisovětského západního bloku v čele s USA," vysvětluje například Jakubovskij. 

Podle propagandy byla všechno vina imperialistů, kteří dovolili, aby se (západní) Německo zapojilo do vojenských struktur NATO. "Socialistické země u vědomí důsledků hitlerovské agrese čelily nebezpečnému vývoji..." popisuje pak dobový tisk důvody vzniku Varšavské smlouvy.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Prezidentský kandidát Michal Horáček při představování slibů pro prvních sto...
Jsem sám sobě největším soupeřem, říká kandidát na Hrad Horáček

Rozhodně bych nikdy neudělil abolici jako prezident Václav Klaus, slibuje Michal Horáček. „Vlastně tím řekl - transformace skončila, zapomeňte,“ zhodnotil část...  celý článek

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.