Podle balíku 1445 odtajněných dokumentů měly polské jednotky v případě války zaútočit přes území bývalé NDR na sever SRN. Odtud měl jeden proud napadnout Nizozemsko a Belgii a druhý Dánsko.
Polsko mělo tehdy k dispozici 194 taktických jaderných střel krátkého doletu, s jejich použitím se podle plánu z roku 1980 počítalo.
Polská armáda měla do útoku nasadit 400 tisíc až půl milionu vojáků a do týdne měla dosáhnout francouzské hranice s Belgií. Počítalo se až se čtyřicetiprocentními ztrátami.
Plány vypracovávané od počátku 60. let a postupně zdokonalované podepsal osobně v roce 1976 mimo jiné i tehdejší šéf komunistického Polska Edward Gierek.
Československo mělo útočit na Mnichov
Tehdejší československá armáda podle stejných plánů měla zaútočit na jih západního Německa a obsadit Bavorsko s hlavním městem Mnichovem, řekl České televizi polský historik Pawel Piotrowski.
Balík dokumentů byl dosud přechováván v archivu Varšavské smlouvy. Odtajněné materiály převzali představitelé Ústavu národní paměti (IPN), který je pověřen odhalováním zločinů nacismu i komunismu.
Varšavská smlouva byla uzavřena v roce 1955. Po svržení komunistických režimů se sama rozpustila v roce 1991. Její základní plány byly známy od doby sjednocení Německa, kdy byly odtajněny vojenské archivy NDR.
Od té doby je odtajnily i ostatní postkomunistické země. Největší archiv mimo Moskvu, která utajení uchovává, však byl ve Varšavě jako "zakladatelském městě". Polsko se nedávno rozhodlo přes diplomatické protesty Ruska odtajnit vše, co není bezprostředně důležité pro obranu země.
