Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Varšavská smlouva plánovala obsazení Evropy

  22:45aktualizováno  22:45
Varšavská smlouva, vojenské sdružení evropských komunistických zemí, vytvářela téměř až do konce své existence pouze útočné plány na obsazení západní Evropy. Teprve v 80. letech se v její plánech objevily i některé obranné prvky. Vyplývá to z dokumentů paktu, které byly zveřejněny ve Varšavě.
Komunistické Polsko počítalo s použitím 194 jaderných střel. Ilustrační foto.

Komunistické Polsko počítalo s použitím 194 jaderných střel. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Podle balíku 1445 odtajněných dokumentů měly polské jednotky v případě války zaútočit přes území bývalé NDR na sever SRN. Odtud měl jeden proud napadnout Nizozemsko a Belgii a druhý Dánsko.

Polsko mělo tehdy k dispozici 194 taktických jaderných střel krátkého doletu, s jejich použitím se podle plánu z roku 1980 počítalo.

Polská armáda měla do útoku nasadit 400 tisíc až půl milionu vojáků a do týdne měla dosáhnout francouzské hranice s Belgií. Počítalo se až se čtyřicetiprocentními ztrátami.

Plány vypracovávané od počátku 60. let a postupně zdokonalované podepsal osobně v roce 1976 mimo jiné i tehdejší šéf komunistického Polska Edward Gierek.

Československo mělo útočit na Mnichov
Tehdejší československá armáda podle stejných plánů měla zaútočit na jih západního Německa a obsadit Bavorsko s hlavním městem Mnichovem, řekl České televizi polský historik Pawel Piotrowski.

Balík dokumentů byl dosud přechováván v archivu Varšavské smlouvy. Odtajněné materiály převzali představitelé Ústavu národní paměti (IPN), který je pověřen odhalováním zločinů nacismu i komunismu.

Varšavská smlouva byla uzavřena v roce 1955. Po svržení komunistických režimů se sama rozpustila v roce 1991. Její základní plány byly známy od doby sjednocení Německa, kdy byly odtajněny vojenské archivy NDR.

Od té doby je odtajnily i ostatní postkomunistické země. Největší archiv mimo Moskvu, která utajení uchovává, však byl ve Varšavě jako "zakladatelském městě". Polsko se nedávno rozhodlo přes diplomatické protesty Ruska odtajnit vše, co není bezprostředně důležité pro obranu země.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
V Marseille naboural vůz do zastávek. Jeden člověk zemřel, řidiče zatkli

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.