Varování před dluhem

Republika dostala varování, že její ekonomická situace se nevyvíjí tak skvěle, jak by se mohlo zdát. Nenašli se kupci pro nové státní dluhopisy. To znamená, že nikdo nechce vládě půjčit, kolik by chtěla. Názory na neprodejnost dluhopisů se různí. Klesli jsme mezi země, které nemají důvěru investorů, říkají jedni. Příště, až si budeme půjčovat, tak daleko dráž. Dřív než nám kdokoliv půjčí, spočítá si, zda je česká ekonomika vůbec schopná takovou zátěž splácet. Zadlužení státu je již dnes obrovské a neustále roste.

Jednoho dne se roznese, že této zemi je lépe nepůjčovat, a pokud ano, tak jen na vysoký úrok. K tomu určitě dojde, bude-li se deficit veřejných rozpočtů stále prohlubovat. Sporné je jen to, zda ta chvíle právě nadešla, nebo jestli si ještě počkáme.

Naopak je zcela jisté, že takový okamžik bude velmi nepříjemný pro zemi, která uvykla životu na dluh, ze kterého se financuje i velká část hospodářského růstu. Druzí však namítají, že se vlastně nic neděje. Prý to nebylo nic než jen souhra nešťastných okolností. O dluhopisy nebyl zájem, protože se na trhu objevily ve špatném okamžiku, byly vypsány na nezvykle dlouhých patnáct let, a k tomu se jich nabídlo víc, než bylo v plánu.

Kdo má pravdu? Nezbývá než doufat, že tentokrát to byl ještě pouhý planý poplach a že náš kredit je vcelku dobrý. Zato přístup vlády by měl být opačný. Dostala z finančních trhů varování před dalším zadlužováním země. Neměla by je přehlížet, její povinností je počítat se všemi riziky.