Robert Šlachta na jednání bezpečnostního výboru Sněmovny (23.6.2016).

Robert Šlachta na jednání bezpečnostního výboru Sněmovny (23.6.2016). | foto: Dan Materna, MAFRA

Varovali mě, ať některé kauzy nedělám, říká bývalý šéf ÚOOZ Šlachta

  • 730
Tlak z vedení a náznaky, že některé kauzy by jeho útvar vůbec neměl dělat. To podle bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty předcházelo narychlo naplánované reformě policie. Uvedl to pro čtvrteční Hospodářské noviny.

Poslední rok, který strávil u policie, vnímal Šlachta jako neustálý nátlak ze strany nadřízených. Vedení policejního prezidia se podle něj snažilo zjistit, na jakých kauzách jeho útvar pracuje a po kom naopak nejde.

Náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube Šlachtu na společných jednáních údajně varoval před některými případy. „Ano, takhle natvrdo. Ze strany náměstka Laubeho dokonce zaznělo: My jsem se za vás zaručili, že neuděláte žádný průser,“ řekl Šlachta Hospodářským novinám.

Boj o reformu policie

Neustále znervózňování a napětí se Šlachta podle svých slov snažil čelit, dělal si z něj i legraci. Nepracovalo se mu ale příjemně. „Takže jsem bojoval nejenom se zločinci, ale i s nadřízenými,“ popsal své poslední měsíce ve funkci.

Laube odmítá, že by chtěl od tehdejšího ředitele ÚOOZ něco vyzvídat. Šlachtova tvrzení označil za „upovídanost“. Náměstek Laube je zodpovědný za reformu policie, která má především sloučit dva doposud samostatné útvary. Kromě Šlachtova ÚOOZ je to také Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, vedený Jaroslavem Vildem. Oba útvary se sloučí v Národní centrálu proti organizovanému zločinu.

Reformu vedení policie připravilo zřejmě narychlo, a i když později uvedlo, že je součástí Koncepce rozvoje policie do roku 2020, v původním plánu koncepce o ní není ani slovo. Vedení policie o ní informovalo dotčené ředitele útvarů a další vedoucí pracovníky až den poté, co k tématu uspořádalo tiskovou konferenci pro novináře. A i tu svolalo až v době, kdy už o možném sloučení informovala média (čtěte například zde).

Šlachta se kvůli reformě rozhodl rezignovat. „Nemůžu se podílet na něčem, k čemu nemám důvěru,“ vysvětlil svůj krok (zde a zde).

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová označila sloučení za hazard. Stejně jako její kolegové se obává zejména úniku informací z živých kauz. Šéf žalobců Pavel Zeman upozornil na to, že sloučením vznikne obtížně řiditelný útvar o zhruba 900 lidech.

Chovanec: Měl to nahlásit

Reforma měla začít platit od začátku července, po nesouhlasu státních zástupců a také kvůli výhradám hnutí ANO se ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) rozhodl její začátek posunout na srpen (více zde).

Ministr v reakci na Šlachtova slova o nátlaku nadřízených uvedl, že podle něj se měl ředitel ÚOOZ obrátit na ombudsmana ministerstva vnitra nebo na Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo na nějakou nadřízenou složku. „Pokud by neměl důvěru v žádný z těchto orgánů, pak by bylo relevantní obrátit se na výbor Poslanecké sněmovny, kde mohl své stížnosti přednést,“ řekl Chovanec redakci iDNES.cz. Na výbor pro bezpečnost se Šlachta skutečně obrátil, členové výboru ho ale nevyslechli (více zde).

Policejní prezidium se proti nařčení z tlaku ohradilo a zváží vůči Šlachtovi další kroky. „Vrcholný management policie současně nevylučuje podniknutí dalších kroků v trestně právní rovině v souvislosti s těmito nepravdivými nařčeními. Zároveň očekáváme, že příslušné orgány budou v této věci konat z moci úřední,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí prezidia Jozef Bocán.

Šlachtovým odchodem od policie a zejména důvody, které k němu vedly, se bude zabývat parlamentní vyšetřovací komise. „Já doufám, že velmi brzo zasedne a ty věci se začnou rozplétat,“ sdělil ministr Chovanec.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video