Léky s pseudoefedrinem jsou často zneužívány k výrobě drog. "Od roku 2000 je to největší zdroj suroviny pro 'domácí' varny," napsal jednomu ze čtenářů Stanislav Havlíček. Podle něj se to týká odhadem až 80 procent prodaných balení. Problém vaření pervitinu z léčiv je v Česku nejvážnější z celého světa.
Novela má umožnit nákup maximálního množství dvou balení léků s pseudoefedrinem, tedy 1 800 miligramů účinné látky na měsíc. Lékárník by si přes centrální úložiště dat ověřil, zda si pacient nevyzvedl léky už jinde a nepřekročil tak povolené množství.
On-line rozhovorOdpovědi Stanislava Havlíčka čtěte tady |
A právě v úložišti dat vidí lékárníci velký problém. Podle nich by mohli pacienti vnímat zasílání dat o sobě do centrálního úložiště jako narušení lékařského tajemství.
Léky s pseudoefedrinemPseudoefedrin obsahuje šest léků: Modafen, Paralen plus, Aspirin Complex, Daleron proti chřipce a nachlazení, Nurofen Stopgrip a Panadol Plus Grip. Pseudoefedrin pomáhá s uvolněním ucpaného nosu či při alergiích, ale narkomani ho zneužívají k výrobě pervitinu. Podle odhadů České lékárnické komory se drogy vyrobí až z osmdesáti procent prodaných balení. |
"Nerespektování práva na soukromí spočívá především v tom, že se o Vás budou sbírat údaje o všech léčivých přípravcích, které užíváte, bez vašeho souhlasu," uvedl Havlíček. Ochrana před pseudoefedrinem je podle něj pouze záminka.
Jeden ze čtenářů se zajímal, zda nevidí Havlíček přínos v tom, že se narkomanům zkomplikuje cesta k surovině. "Je jistě prospěšné nejen zkomplikovat, ale zamezit přístupu k surovině všem, kteří chtějí vyrábět drogy," odepsal s tím, že novela jde navíc dál a chce sbírat informace o všech lécích.
Navíc vlastnímu vaření pervitinu ani novela nezabrání, míní. "Počet dávek nezávisí na počtu krabiček, ale na obsahu pseudoefedrinu. 30 tablet obsahuje 900 miligramů. To je zhruba 600 miligramů čistého pervitinu," vypočítal Havlíček. Záleží také na "čistotě" dávky, v závislosti na tom může narkoman vyrobit pět až deset stomiligramových dávek pervitinu. Povolené měsíční množství je navíc dvakrát vyšší.
Za nejúčinnější by proto Havlíček považoval takové léky nevyrábět. "I země, které takové problémy nemají, řeší jejich výdej na předpis, pokud je nezakážou úplně," napsal také. Pacienti mají podle něj možnost bez návštěvy lékaře léčit příznaky chřipky a nachlazení jinými, stejně účinnými léčivými přípravky.
Ministerstvo zdravotnictví argumentuje tím, že pacient bude muset dát se zasláním informací o sobě souhlas, lékárnická komora je přesvědčena o opaku. "Jedinou možnost, kterou pacient má, aby data o něm nebyla sbírána, je odmítnout terapii," uvedl Stanislav Havlíček s tím, že pokud by byl pacient veden pouze pod číslem pojištěnce (tedy rodným číslem), jeho identifikace by byla ještě snazší.
Novela zákona o léčivech se má projednávat na schůzi, která dnes začíná. Poslanci ji mají projednávat ve zkráceném řízení. Podle vládního návrhu budou lékárny povinně připojeny k elektronickému systému, díky němuž se budou do evidence posílat data o všech lécích vyzvednutých na recept. (více o novele zákona o léčivech čtěte zde)
Výdej léků přes centrální úložiště už loni několik měsíců fungoval. Úřad pro ochranu osobních údajů ale na konci října přikázal Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv zničit citlivá data pacientů, kteří si kupovali léky na chřipku a nachlazení s pseudoefedrinem. Sběrem těchto dat prý porušil zákon. (o rozhodnutí SÚKL čtěte zde)
