Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vápencová jeskyně miliony let skrývala neznámého předchůdce člověka

  22:37aktualizováno  22:37
Přes dva miliony let stará kostra dítěte, kterou tým paleontologů objevil v Jihoafrické republice, zřejmě přepíše historii lidského druhu. Vědci věří, že se jim v jeskyni Malapa podařilo najít pozůstatky dosud neznámého předchůdce člověka, který by měl tvořit vývojový mezistupeň mezi primáty a druhem Homo habilis.

Vědci věří, že se jim v jeskyni Malapa podařilo najít pozůstatky dosud neznámého předchůdce člověka. Ilustrační foto | foto: Atapuerca Foundation

Výjimečnost nálezu podle paleontologů a antropologů spočívá hlavně v jeho celistvosti. Experti na lidskou evoluci totiž ve svých teoriích dosud mohli vycházet pouze z menších či větších kosterních pozůstatků, nikdy se jim ale nepodařilo najít téměř kompletní kostru.

"Naše současné poznání se zakládá na několika stovkách nálezů po celém světě. Některé z našich předků ovšem reprezentují třeba pouhé zuby," citoval britský The Daily Telegraph paleoantropologa Kevina Kuykendalla z univerzity v Sheffieldu. Nový objev by podle něj mohl vyplnit evoluční mezeru ve vývoji člověka.

Téměř kompletně zachovaná zkameněla kostra by totiž mohla přinést odpověď na celou řadu otázek. Například ze stavby pánve a kostí dolních končetin by antropologové mohli rozluštit způsob chůze a držení těla pravěkého člověka, z podoby jeho dlaní zase dobu, kdy předchůdce dnešního člověka začal používat nástroje.

Kosterní pozůstatky, které ve vědeckých kruzích vzbuzují velká očekávání, objevil v minulých dnech tým profesora Lee Bergera z jihoafrické univerzity ve Witwatersrandu, když zkoumal jeden z jeskynních systémů v oblasti Sterkfontein poblíž Johannesburgu. Právě toto území vědci považují za jednu z kolébek lidstva.

Podrobnosti o nálezu včetně snímků však badatelé chtějí zveřejnit až ve čtvrtek. Už nyní se však spekuluje o tom, že nález zřejmě přepíše učebnice. O významnosti objevu svědčí i skutečnost, že se na kostru osobně dojel podívat i jihoafrický prezident Jacob Zuma.

Objevit kostru je rarita

Profesor Phillip Tobias, význačný anatom a antropolog, který si jako jeden z mála vědců mimo výzkumnou skupinu mohl nález prohlédnout, objev označil jako velmi vzrušující. Tobias v roce 1964 spolu s dalšími dvěma odborníky identifikoval Homo habilis (člověk zručný).

"Je jedna věc najít pozůstatek čelisti s několika zuby, ale je něco docela jiného najít čelist i s lebkou, která navíc navazuje na páteř, pánev a končetiny," prohlásil Tobias.

Kosterní pozůstatky se podle něj dochovaly v tak dobrém stavu díky tomu, že byly zapouzdřené ve vápencové jeskyni. Ta fungovala podobně jako ochranná skořápka.

Fosilizovaná dětská kostra navíc podle The Daily Telegraph nebyla jediným nálezem, který výzkumný tým objevil. V její blízkosti paleontologové našli ještě několik dalších, byť skromnějších pozůstatků, které patří stejnému druhu hominida.

Ten by měl podle badatelů zaplnit mezeru mezi opičími hominidy Australopithéky, kteří se v Africe objevili přibližně před 3,9 miliony lety, a Homo habilis, který zhruba před 2,5 miliony jako první získal zřetelně lidské rysy.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Americký prezident Donald Trump ukazuje svým fanouškům, kam se mají na zatmění...
Trump sledoval zatmění slunce bez ochranných brýlí, lidé se mu smějí

Přestože lékaři, média i vědci z NASA varovali, že sledovat zatmění slunce bez ochranných brýlí je vysoce nebezpečné, americký prezident Donald Trump se...  celý článek

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. Další...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.