Dobrý den, vážení spoluobčané,
když jsem se připravoval na dnešní vystoupení, přečetl jsem si bilanční projevy všech předchozích prezidentů. Až do roku 1948 měly tyto projevy charakter vánočních poselství. První novoroční projev přednesl 1. ledna 1949 Klement Gottwald.
Ale je i druhý a hlubší důvod pro vánoční poselství, než je návrat k tradicím. Na Nový rok si obvykle dáváme předsevzetí, která mnohdy nesplníme. Já sám jsem si několikrát předsevzal, že přestanu kouřit - a bohužel se mi to zatím nepodařilo splnit. Zatímco v povánoční pohodě, klidu a míru bilancujeme uplynulý rok a zkoumáme, co se nám povedlo a také, co se nám nepovedlo. Skládáme účty sami sobě i svým blízkým. Prezident republiky má povinnost složit účty všem občanům. Dovolte mi, abych se o to pokusil.
Nebudu vás příliš zatěžovat běžným výčtem prezidentské činnosti. Od inaugurace jsem absolvoval 620 setkání: s občany na náměstích, se zaměstnanci v podnicích, se studenty ve školách, se starosty, primátory, hejtmany, členy obecních a krajských zastupitelstev, velvyslanci, poslanci, senátory, ministry, a samozřejmě vedle zahraničních státníků i se členy nejrůznějších společenských organizací.
Ale to, co pokládám za daleko důležitější, je plnění slibů. A skládání účtů znamená zeptat se, zda jsem své sliby dané v prezidentské kampani, nebo krátce po ní, dokázal, nebo nedokázal splnit. A při tomto skládání účtů je na místě osobní odpovědnost. Ne vymlouvání se na druhé a ne chlubení se cizím peřím.
Dal jsem vám pět základních slibů. Ten první byl slib, že nebudu vyhlašovat amnestii a že nebudu udělovat milosti s výjimkou případů nevyléčitelně nemocných, kteří se nedopustili závažného trestného činu. A tak se nemůže stát, že by milost dostal například muž, který zabil svého otce, populární cyklista, který při dopravní nehodě zabil tři nevinné lidi, nebo daňový podvodník, který dostal milost ze zdravotních důvodů a poté se zázračně uzdravil.
Druhý slib se týkal zlepšení vztahů České republiky s institucemi Evropské unie. Tak jako v sídle většiny evropských hlav států, i na Pražském hradě vedle české vlajky vlaje vlajka Evropské unie, jímž jsme členem. Při mé návštěvě Bruselu jsem se snažil zlepšit podmínky při čerpání evropských dotací, a to zejména v souvislosti s dlouho odkládaným služebním zákonem.
Pokud jde o třetí slib: zavázal jsem se, že stabilizuji Ústavní soud, který byl v té době na pokraji kolapsu pro nedostatek ústavních soudců. Dnes bylo schváleno Senátem deset ústavních soudců, a já bych za to chtěl Senátu poděkovat. Dva mé návrhy přitom Senát nepřijal, ale i to je jeho právo. Ústavní soud tedy pracuje v plném složení, a pracuje dobře.
Čtvrtým, předposledním slibem, byl závazek, že třetinu svého platu budu odevzdávat na splácení státního dluhu. Vím, že je to jenom kapka v moři, ale jsem velmi rád, že se v posledních týdnech k tomuto fondu připojují nejenom občané, ale i podniky, a přál bych si, aby se tento fond stal jakousi analogií sbírky na podporu a pomoc republice, i když vím, že snižování zadluženosti je především úkolem vlády a její hospodářské politiky.
A teď už přecházím k pátému, poslednímu a nejsložitějšímu slibu. Ve svém inaugurační projevu jsem se zavázal, že se pokusím spíše sjednocovat, než rozdělovat Nemluvím teď o rozdělení společnosti na příznivce a odpůrce jednotlivých prezidentských kandidátů - tato válka skončila prezidentskou volbou - mluvím o daleko hlubším rozdělení, kde osa vedla mezi těmi, kdo byli nespokojeni s tehdejší koaliční vládou a těmi, kdo s touto vládou byli spokojeni.
Podle průzkumů veřejného mínění vyjadřovalo Nečasově vládě nedůvěru osmdesát procent občanů. Nečasova vláda sice podala demisi, ale byl jsem pod tlakem, abych jmenoval vládu v podstatě ve stejném složení, s výjimkou osoby premiéra, a se stejným programem. Tento návrh, který se opíral o křehkou a pochybnou stojedničkovou parlamentní většinu, jsem odmítl a v souladu se svým ústavním právem jsem premiérem jmenoval nezávislou osobnost: Jiřího Rusnoka. A při jeho jmenování jsem řekl, že je to jediná cesta, jak dosáhnout vyvolání předčasných voleb.
Chtěl bych Rusnokově vládě poděkovat. Poděkovat za to, že její ministr průmyslu rozuměl průmyslu, že její ministr zemědělství rozuměl zemědělství, že její ministr obrany rozuměl problematice armády... A tak dále. A chtěl bych jí poděkovat také za to, že dokázala připravit základní zákon roku, tedy zákon o státním rozpočtu, který zabezpečuje aspoň minimální ekonomickou stabilitu naší země.
Ve volbách bylo rozdělení překonáno tím, že nastoupili noví poslanci, nová politická hnutí, kterým bych chtěl popřát úspěch při jejich činnosti. Opozice dostala oněch zbývajících dvacet procent a jí bych chtěl popřát, aby byla opozicí tvůrčí, kritickou a odpovědnou.
Vážení televizní diváci, milí spoluobčané. My si zpravidla přejeme do Nového roku zdraví jako nejcennější životní hodnotu a sám jsem si v posledních týdnech hodnotu zdraví uvědomil. Ale dovolte mi, abych vám popřál ještě něco dalšího; chtěl bych vám popřát naplněný život. Život naplněný užitečnými skutky, protože jenom takový život přináší štěstí a radost.
Takže: do příštího roku hodně zdraví, štěstí, a životní pohody.
