Vánoční večer Do Thi Hong Hanh a její rodiny nevypadá o moc jinak než u většiny Čechů. Stromek a pod ním dárky. Koledy z YouTube. Na stole bramborový salát a cukroví, jen kapr schází. „Máme ho běžně přes rok, takže to na Vánoce moc nedodržujeme,“ vysvětluje sedmadvacetiletá Vietnamka z Prahy, které čeští přátelé říkají Hanka.
V podobném duchu probíhají sváteční dny i v mnoha dalších domácnostech českých Vietnamců. Jak zdůrazňuje Hanka, jež se v bakalářské práci zabývala vlivem české kultury na vietnamskou menšinu, platí to zejména o rodinách s dětmi. Přitom Vánoce nemají ve Vietnamu žádnou tradici a až donedávna tak k tomu lidé přistupovali.
„Teď se tam slaví víceméně proto, že je Vietnam obrovským producentem vánočních ozdob. Vánoce se tam stávají takovým hezkým západním svátkem, který má ráda zejména mladá generace,“ uvedla pro iDNES.cz sociální geografka Tereza Freidingerová, která loni vydala knihu Vietnamci v Česku a ve světě. Na Štědrý den se tak například ulicemi Hanoje prohánějí na motorkách teenageři v kostýmech Santa Clause s dárky pro kamarády.
„To jsme se naučili až tady od vás,“ komentuje obyčej balit překvapení do lesklého papíru a schovávat je pod nazdobené jehličnany třiadvacetiletá vysokoškolačka Ngo Thi Thuy Van. „Když jsme ještě bydleli ve Vietnamu, tak jsme si dárky nedávali. To není náš zvyk,“ dodává. Vánoční dary si ale v Česku uvykla nadělovat mladším sourozencům a také rodičům jako výraz úcty a vděku.
Vietnamci se na kurzu učili dělat bramborový salát
Řada zdejších Vietnamců kombinuje štědrovečerní menu z plodů české i vietnamské kuchyně. Vedle tuzemské vánoční klasiky to je i mezi Čechy stále oblíbenější hovězí polévka pho a slavnostní pokrmy servírované zejména na nejdůležitější vietnamský svátek, Nový rok podle lunárního kalendáře. Patří mezi ně například slaný rýžový koláč plněný masem a fazolemi, kandované ovoce, lepkavá rýže či maso v rosolu.
„Znám Vietnamky, které mají napečeno třeba i dvacet druhů cukroví. Ty z generace, která už vyrostla v Česku, se scházejí s českými kamarádkami a učí se péct. Jedna moje česká kamarádka dělala v půlce prosince pro vietnamské přátele kurz dělání bramborového salátu,“ přibližuje kulinářské dění Freidingerová. Vietnamci si podle ní z českého jídelníčku oblíbili kupříkladu vepřový řízek, guláš či dršťkovou polévku.
Leckteří ale Štědrý den berou podle Freidingerové spíše pragmaticky. Večer 24. prosince totiž měli nouzi o zákazníky svých večerek, nehtových studií či restaurací, a tak se tomu i oni přizpůsobili. „Je to vyloženě komerční záležitost bez duchovního rozměru,“ hodnotí expertka přístup Vietnamců k Vánocům. Výjimku ale pochopitelně představují vietnamští křesťané.
Na mších se více zpívá, do kostela chodí celá rodina
Už přibližně deset let se Vietnamci z celé Prahy scházejí každou neděli v kunratickém kostele svatého Jakuba Staršího. Uprostřed týdne se konají i ranní mše v nedaleké tržnici Sapa. Bohoslužeb ve vietnamštině se obvykle účastní desítky lidí, čtvrtou adventní neděli ale byla docházka skromnější.
„Na vietnamských mších se více zpívá. Lidé tolik nepospíchají a často zůstávají i po bohoslužbě. Vietnamci jsou zvyklí více slavit a prožívat rodinný život,“ podotýká kunratický farář Benedikt Hudema. Mše ale vede vietnamský kaplan, celkem v Česku působí tři. Objíždějí i vietnamské katolické komunity v Brně, Chebu, Ostravě, Mladé Boleslavi či Táboře.
VIETNAMKA: Nakupuji v Sapě, ale mám českého přítele a vařím guláš |
Jen vzácně se prý stává, že Vietnamci navštěvují české bohoslužby. „Otázka víry se u nich týká celé rodiny. Když se jde do kostela, jde celá rodina, aby všichni rozuměli. Narozdíl od Čechů jsou hodně věřící národ,“ řekl iDNES.cz Vojtěch Eliáš, který má v České biskupské konferenci na starosti národnostní menšiny.
Nejrozšířenější světové náboženství je ve Vietnamu ve stínu buddhismu, hlásí se k němu zhruba jen osm procent obyvatel. V Česku podle Eliáše křesťanství vyznává z více než šedesátitisícové vietnamské minority až pět tisíc lidí - z valné většiny jsou to katolíci.
Víra se u většiny českých Vietnamců dědí. „Znám i lidi, kteří se dostali ke křesťanství díky manželství, nebo se k němu obracejí v dospělosti. Těch je ale poměrně málo,“ uvádí již zmíněná Van, která s pražskou komunitou tráví vánoční svátky v hotelu Olympik. Kromě Vánoc a Velikonoc mají honosnější oslavu i 19. března, protože patronem vietnamských katolíků z hlavního města je svatý Josef.
V pražských Kunraticích chtějí Vietnamci v polích u Sapy zbudovat velký buddhistický chrám, prozatím jim v tom ale brání územní plán (více čtěte zde). V samotné tržnici funguje jen menší svatyně. První buddhistický chrám v Česku si Vietnamci v lednu 2008 postavili v severočeském Varnsdorfu, další vznikl v srpnu 2010 na okraji Chebu (více čtěte zde).
