Hlavní chodbou české polní nemocnice v Kábulu se až do pokoje pětice vousatých Afghánců, v té chvíli jediných pacientů, nese koleda o tom, že se nám narodil Kristus pán.
Stromečky už byly předsunuty, řekl mi jeden vysoký důstojník v úsměvné směsi Vánoc a vojenského žargonu. Mělo to znamenat, že vánoční borovičky do Iráku a Afghánistánu dopravili vojáci z Česka už minulý týden. V Kosovu si je český kontingent opatřil sám.
Vánoce jsou na krku a vojáci, kteří je budou trávit daleko od rodin, domova a kapra, se tváří statečně. "Aspoň se nepřejíme," kasá se jeden voják v Kosovu.
Poručice Lucie Nečasová vidí dokonce ve svátcích v muslimském Kosovu příležitost: "Nic tady v ulicích Vánoce nepřipomíná. Nemáte ten předvánoční stres. Máte vlastně příležitost si to pořádně užít. "Také Zdeňka Skupieňová v irácké Basře hovoří srdnatě: "Přežijeme to".
Jenže co bude, až se soumrakem přijde Štědrý večer se vzpomínkami? Srdce se přeladí velmi rychle, přestože bije v maskáčích.
Šťastné a veselé: je stupeň ohrožení 2
Sledoval jsem tváře vojáků a vojaček, když k nim hovořil kaplan. "Pane Bože, prosím Tě za české vojáky v Afghánistánu, abys byl jejich ochráncem. Prosím Tě za všechny blízké doma, aby měli sílu." Rysy posluchačů měknou, hlavy se sklání a jedna žena stírá slzu.
Je to zvláštní nástup. V Kosovu kaplan před ozdobeným stromkem hovoří o svátcích míru, avšak posluchači mají na stehnech pistole, přes záda samopaly, odstřelovací pušky a brokovnice.
V Basře mají stromek pár metrů od krytů. V neděli 23. prosince, tam platil druhý stupeň ohrožení raketovými přepady. Přilba a neprůstřelná vesta musí být dosažitelná do dvaceti sekund.
Vánoce, vánoce přicházejí, šťastné a veselé... I proto objel všechny tři české mise v posledních dnech náčelník generálního štábu generál Vlastimil Picek. "Ti lidé si to určitě zaslouží. Dělají tady hodně pro republiku a tohle je zvláštní chvíle. Klidné Vánoce, to tady má zvláštní význam."
Chvíli poté, co předá dárky, se v kábulské nemocnici ozve křik: "Je příjem!" A vzápětí: "Blesk, blesk, blesk! Skalpel na pracoviště!" Všichni jsou pohybu. Americká patrola přiváží makedonského vojáka. Nic vážného, žádné zranění, jen bolesti. Před čtyřmi dny však přivezli pět afghánských vojáků přímo z boje. Dva zemřeli.
Místo metru teď jedí adventní kalendář
Někteří mají už svátky za sebou. Jednotky v Kábulu a Basře čerstvě střídaly, dorazily před několika dny, takže vojáci si většinou udělali svátky v předstihu ještě doma. "Uklízení a pečení jsem tak stejně neušla," říká praporčice Skupieňová.
Ve vojenském prostředí mají i některé vánoční rekvizity jiný smysl. Určitě jste slyšeli, jak vojáci kdysi stříhali metr. Někteří v Kosovu a Afghánistánu (včetně vysokých důstojníků), jimž v lednu skončí mise, používají ke stejnému účelu adventní kalendáře. Snědí čokoládu a zas je jeden den ten tam.
A co bude dnes? V Kábulu vědí, že budou zpívat koledy. "Asi pro nás chystají nějaké překvapení," říká poručice Magda Baranová.
Major Pavel Růžička má jedinou starost. Aby na jihu Afghánistánu nebylo náledí. Bude se vracet ke své speciální skupině, která přímo bojuje v provincii Hílmand a chce být co nejrychleji u svých vojáků.
V Kosovu i Iráku bude velká část vojáků ve službě jako by byl obyčejný den. "Vánoce?" říká velitel jednotky v Basře major Jiří Hrazdil. "Polovina lidí bude ve službě a druhá polovina po ní odpočívá a připravuje se na další."
Služba je nemilosrdná. Ale Vánoce taky
Možná, že svátky víc pocítí rodiny v Česku. Štědrý večer přinese stesk. "Doma mají tu jejich 'misi' možná náročnější než my tady," říká kapitánka Markéta Kaštánková, psycholožka jednotky v Kosovu.
Ale Vánoce jsou Vánoce i na vojně stovky a tisíce kilometrů od domova. "Předsunuté stromky" jsou už ozdobeny. V Kábulu na něm mají rovnou tři špice a v Basře je na zdi Betlém. Zbraně a přilby jsou po ruce, rozpis služeb je nemilosrdný, ale Vánoce taky.
A tak i dospělí s vážnými úkoly myslí na jiné věci. Vlčák Sorbon očichává v Basře auta a hledá zbraně a ještě neví, že pod stromeček dostane velkou umělou kost. V Kosovu budou mít staročeský závin s medem a ořechy. Upeče ho jeden minometník.
Proč on? Je původním povoláním cukrář. A v Kábulu opravdu čeká pod stromkem překvapení. Víme, jaké je a jakou roli v něm bude mít zástupce velitele polní nemocnice Vladimír Daněk. Ale Ježíšek se nemá prozrazovat. Ani vojákům.
