Příznivci ultrapravicového hnutí Autonomní nacionalisté pochodují do litvínovského sídliště Janov listopadu 2008.

Příznivci ultrapravicového hnutí Autonomní nacionalisté pochodují do litvínovského sídliště Janov listopadu 2008. | foto: Pavel Eichler, iDNES.cz

Vandase opouštějí největší radikálové. Kvůli penězům i programu

  • 124
Tomáš Vandas přichází o podporu ultrapravicových hnutí, která Dělnické straně dopomohla ke statisícům korun státního příspěvku za úspěch ve volbách do Evropského parlamentu. Důvodem rozkolu jsou mimo jiné tyto peníze. Extremisté Vandasovi vyčítají, že část z nich nevěnoval uvězněným předákům DS.

Dělnickou stranu nedávno rozpustil Nejvyšší správní soud s odůvodněním, že její program směřuje k potlačení demokracie a v jejím vedení stojí militantní rasisté. Jak se ale ukazuje, do nástupnického subjektu by zdaleka nemuseli přejít všichni členové a sympatizanti.

stížnost k ústavnímu soudu

Dělnická strana podá v pondělí k Ústavnímu soudu stížnost na rozsudek Nejvyššího správního soudu, rozpouštění strany se tím formálně odkládá.

Radikálové a extremisté z ultrapravicových hnutí Autonomní nacionalisté dávají po třech letech spolupráce od Vandasovců ruce pryč.

Nacionalisté vydali prohlášení, v kterém na DS nenechávají nit suchou. Vzkazují, že nechtějí mít nic společného ani s nástupnickou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Text není podepsán, a není tak jisté, zda mluví za všech devět buněk rozesetých po celé republice.

Radikálové Vandasovi a dalším představitelům partaje vyčítají celou řadu věcí. Od nezájmu o uvězněné kamarády, neprůhledné nakládání s financemi, přes problematické členy ve vedení DS, nevhodnou image až po nefunkční program.

Podle informací aktivistů Antifašistické akce tímto prohlášením ovšem rozlítili politické křídlo militantního neonacistického Národního odporu.

Předsedo, hodil si nás přes palubu

Nejvíce se věnují nacionalisté pokladně DS, do které loni přiteklo 750 tisíc korun od státu za voličskou podporu v eurovolbách. Radikálům vadí, že se z těchto peněz nedostalo podpory předákům Patriku Vondrákovi a Michaele Dupové, kteří skončili po razii v policejní cele. (viz článek Volby a rasismus vynesly Dělnické straně tři čtvrtě milionu korun)

"Byli (v originále "byly", pozn. red.) jsme však asi pravděpodobně velmi naivní, jelikož DS místo jakékoliv pomoci lidem, kteří pomáhali budovat její pozici, se proti těmto osobám ohradila a označila jejich obvinění za mladickou nerozvážnost," píší v prohlášení Autonomní nacionalisté.

Dupová přitom řadu let z pozice vůdčí osobnosti neonacistického ženského hnutí Resistance Women Unity sama organizovala sbírku pro uvězněné neonacisty, nazývané svými souvěrci "Prisoners of War" (váleční zajatci, pozn. red.).

Předseda "dělníků" Tomáš Vandas se tváří, že ho razantní prohlášení nezajímá. "Nemám potřebu se vyjadřovat k někomu, kdo vlastně ani nefunguje. Celé to prohlášení je snůška nesmyslů," reagoval Vandas podrážděně na dotazy iDNES.cz.

Odmítl, že by DS by nepomáhala Vondrákovi s Dupovou, kteří jsou už od října ve vazbě za propagaci neonacismu. "Kdybyste mluvil s rodiči Patrika Vondráka, věděl byste, že naopak finančně pomáháme," podotkl šéf nedávno rozpuštěné strany.

Zachrání Vandase severní Morava?

Ztráta podpory Autonomních nacionalistů může být pro "dělníky" smrtící ranou. Před časem už je podle všeho opustili lidé z militantního neonacistického hnutí Národní odpor. Z jejich řad přitom Vandas sestavoval volební kandidátku.

I z diskusí na internetových fórech ultrapravice se zdá, že její příznivci s odklonem od Vandase souhlasí.

Politolog Miroslav Mareš je v hodnocení perspektiv nástupnické Dělnické strany sociální spravedlnosti opatrný. Podle něj DSSS sice zřejmě ztrácí přízeň v Čechách, na Moravě se ale stále o radikály opřít může.

Zvláštního spojence získal Vandas nedávno v Moravskoslezském kraji. Za DSSS bude na podzim kandidovat do Senátu kontroverzní opavský podnikatel Radim Masný, který by už různými "politickými dresy" naplnil šatník. Naposledy se pokoušel proniknout do vysoké politiky před čtyřmi lety za Nezávislé demokraty Vladimíra Železného.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video