Socha zpodobňuje předkloněnou postavu ženy stojící na špičkách. Vandalové proto nepotřebují ani velkou sílu, aby ji vyvrátili a oddělili od podstavce.
"Má naprasklou jednu nohu a je vychýlená z původní polohy. Škoda je odhadnuta na pět tisíc korun," řekla Dana Ladmanová z klatovského policejního ředitelství.
"Za 10 nebo 12 let, co tam socha stojí, byla už minimálně jednou poškozena kolem 25. února. Asi budeme muset sochu odvézt a zase ji spravím," řekl Zoubek.
Právě datum, kdy byl pomník poškozen, ukazuje podle umělce na politický podtext.
V podezření jsou komunisté
"Komunisti vědí, že socha je proti nim. Štve mě, že je moje dílo poničené. Ale na druhou stranu mi těší, že jim není lhostejné. A tím pomník plní svoji funkci," soudí umělec.
"Odhaduji, že za poslední tři roky ji poničili jistě třikrát, naposledy vloni. Nejčastěji se to stává v noci a protože v parku chybí kamerový systém," říká ředitel Technických služeb města Klatovy Jiří Pour.
Právě ve skladu technických služeb je socha dočasně uložená. "Samozřejmě ji znovu necháme opravit, kolik to ale bude tentokrát stát, nevím," uvedla vedoucí odboru kultury Městského úřadu v Klatovech Alena Kunešová.
Sochy jsou snadný a častý cíl
Podle západočeských sochařů není výjimečné, že musí svá umělecká díla často opravovat. "Já už vím, že musí hraničit s nezničitelností. Lidé je popisují fixy a barvami, ryjí do nich. Pak je obrovský problém to zase vyčistit, obrousit a zase naimpregnovat," popisuje zkušenosti klatovský sochař Václav Fiala.
Šanci vydržet mají podle něj díla s jednoduchými tvary a z téměř nezničitelných materiálů, jako jsou kámen nebo ocel. "Nedávno mi vrátili kovový artefakt z Chebu. Kam až lidi dosáhnou, tam je pomalovaný. A úplně nahoře je velkými písmeny napsáno, že Fiala je prase," popsal stav jednoho z děl autor.
Plzeňský umělec Jaroslav Šindelář už dvakrát opravoval zničenou bustu T.G.Masaryka v plzeňské čtvrti Hradiště. "Nyní je velká móda sochy oblékat, dávat jim čepice. Když na ni lezou tihle lidé nahoru, často jí ulomí ruku. Nebo na sochy hází kameny. Třeba Josefu Kajetánu Tylovi na plzeňském hrobě trhají věnec i s rukou. Mám doma formu a už to vyměňuju téměř jako náhradní díly," říká Šindelář.
Nevyhnul se ani Škoda
Třikrát už Plzeňská škodovka objednávala novou bustu Emila Škody na podstavec u nedalekého autobusového nádraží. Pocta zakladateli továrny je na prostranství asi od roku 1996.
"Většinou jí utrhli z podstavce a rozbili. Snad se domnívali, že je z bronzu, ale vyrobena je z tvrzené pryskyřice," řekl mluvčí Škody Karel Samec.
Ze stejného materiálu bylo také původní sousoší Spejbla a Hurvínka v Šafaříkových sadech v centru Plzně. Vydrželo jen pět měsíců. Pak obě postavičky přišly v průběhu tří dnů o hlavy a Spejbl ještě o ruku.