Petr Nečas přijal na Úřadu vlády stálého předsedu Evropské rady Hermana Van

Petr Nečas přijal na Úřadu vlády stálého předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye. (25. dubna 2013) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Euro chceme, ale zatím nevíme kdy, slyšel Van Rompuy od Nečase

  • 115
Česká republika zatím nemá žádný konkrétní termín pro přijetí společné evropské měny, řekl premiér Petr Nečas stálému předsedovi Evropské rady Hermanu Van Rompuyovi. Ten je na návštěvě Prahy a kromě jednání s premiérem se setkal i s prezidentem Milošem Zemanem.

Premiér Van Rompuye ujistil, že se Česká republika k přijetí eura zavázala a tento závazek hodlá splnit. Stejně jako prezident Miloš Zeman by však tento krok rád podmínil vypsáním referenda.

"Situace a podmínky v eurozóně se po podpisu přístupové smlouvy změnily natolik dramaticky, že o něm bude muset rozhodnout referendum," řekl po jednání Nečas.

Konkrétní termín přijetí eura vláda nemá. "Je vědomou politikou mé vlády nestanovovat pevný termín přistoupení k eurozóně, předchozí vlády to učinily už několikrát a nikdy to nebylo splněno," uvedl premiér s tím, že pro proexportní českou ekonomiku je v současné době setrvání na koruně výhodnější.

"Pokud jde o přijetí eura, není to nic nového, pan premiér připomněl, že to je povinnost. Musíte ale splnit všechna kritéria, což se nestalo, takže tento problém není problémem dnešního dne," míní Rompuy. Až je Česko splní, musí přijetí eura začlenit do svého ústavního pořádku. "A my se do toho nebudeme vměšovat," ujistil předseda Evropské rady.

Přijetí eura ale bylo v jednání spíše na okraji. Český premiér i "prezident" Evropské unie informovali o tom, že řeč se vedla především o energetice a trhu práce.

Rompuy uvedl, že v "hospodářských záležitostech závisíme jeden na druhém" a že navzdory snaze zkrotit ekonomiky zadlužených státu hospodářská krize v Evropě stále trvá.

"Velkou obavou je pro nás zejména nezaměstnanost mládeže," tvrdí a hned vyjmenoval několik receptů: obnova a udržení finanční stability a rozumného veřejného financování, okamžitá přímá akce na podporu boje proti nezaměstnanosti, provedení strukturálních reforem, které umožní dlouhodobý růst a vznik pracovních míst.

Nečas zase uvedl, že jak pro Česko, tak pro celou Evropu je zásadní kompletní propojení energorozvodů nebo diverzifikace dodávek energetických surovin a přepravních tras pro plyn či ropu. Jednotné vystupování v této věci může pro všechny země podle premiéra znamenat silnější pozici.

Nečas je naopak přesvědčený, že Evropu by oslabilo sjednocování hospodářské politiky. "Jsem přesvědčený, že budoucností Evropy je flexibilní architektura, to znamená vícerychlostní Evropa," tvrdí.

V závěru krátké tiskové konference připomněl rozdílné přístupy zemí k schengenskému prostoru či sociální politice. "Bohatost a rozmanitost považuji za výhodu EU. Za něco, co zvyšuje její konkurenceschopnost," tvrdí premiér. Členství v EU podle něj pro naši republiku znamená jednoznačné plus.

Část řidičů protestovala zatroubením

Dopolední jednání povzbudilo zhruba deset přívrženců Holešovské výzvy. Dopoledne v okolí hlavního vstupu na úřad vlády demonstrovali za demisi vlády a vystoupení z EU. V rukách měli vlajky a transparenty, na kterých kolem jedoucí řidiče vyzývali k troubení. Někteří motoristé je uposlechli.

Setkání s premiérem bylo prvním bodem oficiálního programu evropského "prezidenta".

Po jednání v sídle české vlády odjeli Rompuy s Nečasem do Sněmovny, kde vystoupil na Národním fóru k budoucnosti EU. Mezi pozvanými řečníky byli také český eurokomisař Štefan Füle, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a někdejší ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS).

Premiér s předsedou Evropské rady ve vystoupeních vyjádřili přesvědčení, že ve druhé polovině letošního roku dojde k postupnému oživení ekonomického růstu zemí Evropské unie, včetně české ekonomiky.

Půlhodinové jednání se Zemanem

Už v poledne Rompuy zasedl k bíle prostřenému stolu s prezidentem Milošem Zemanem. Ten se mu nezapomněl pochlubit vlajkou EU přímo v jednacím salónku a připomenout, že to byl právě on, kdo ji nechal vyvěsit nad Pražským hradem. Jeho předchůdce Václav Klaus dával svou nevraživost vůči Evropské unii i právě tím, že její vlajka nebyla v žádném hradním prostoru.

Schůzka se konala v hradním Zrcadlovém sále a trvala zhruba půlhodinu. Oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně, uvedla ČTK.

Na začátku dubna Prahu navštívil na pozvání Miloše Zemana také předseda Evropské komise José Barroso. Zeman s ním vyvěsil nad Hradem vlajku EU. Zemanův předchůdce Václav Klaus její vyvěšení odmítal. Zeman také podepsal evropský stabilizační mechanismus, takzvaný euroval.

3. dubna 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video