V roce 1852, rok před narozením Gogha, porodila jeho matka mrtvého chlapce. Chtěla ho pojmenovat Vincent. Podle rozšířené teorie malíř celý život trpěl utkvělou představou, že je jen náhradním dítětem.
Gogh ale 3. srpna 1877 napsal obchodníkovi s uměleckými předměty Hermanusovi Tersteegovi z Haagu, který přišel o několikaměsíční dceru.
V dopise prošpikovaném odkazy na bibli se zmiňuje o svém bratrovi, aniž by přiznával nějaký komplex z toho, že je náhradním dítětem, tvrdí muzejní experti. Malíř v té době plánoval stát se farářem a připravoval se na studium teologie.
Odborníci jsou překvapeni i další věcí. Dříve se totiž mělo za to, že Tersteeg všechny dopisy od Vincenta van Gogha spálil. Znalci malířova života vedou v evidenci 900 listů, které umělec odeslal, nebo naopak sám od lidí obdržel.
