Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válku rozpoutal Západ, míní Miloševič

  17:04aktualizováno  17:04
Slobodan Miloševič obvinil Západ z podněcování etnické nenávisti a rozpoutání války v Jugoslávii s úmyslem způsobit rozpad země. Někdejší prezident také odmítl, že by věděl o masakru tisíců bosenských Muslimů v Srebrenici, z něhož je obviňován. Miloševič se u mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu zodpovídá ze zločinů proti lidskosti a z genocidy.

MILOŠEVIČ: O SREBRENICI NEVÍM

* Miloševič popřel, že by věděl o masakru ve Srebrenici v červenci 1995, kde bylo na rozkaz bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče a generála Ratka Mladiče postříleno přes 7000 muslimských mužů a chlapců.
* O zabíjení se údajně dozvěděl od zvláštního vyslance OSN Carla Bildta. "Zavolal jsem Karadžičovi a on přísahal, že o tom nic neví," řekl Miloševič a podotkl: "Nechci rozebírat, jestli o tom věděl nebo ne. Ale to, co říkám, je fakt."
* Z masakru ve Srebrenici byl obviněn Miloševič společně s Karadžičem a Mladičem. Oba posledně jmenovaní se však před spravedlností ukrývají a dosud se je nepodařilo dopadnout.
* Podle svých slov Miloševič nevěděl ani o zločinech, k nimž docházelo v bosenských věznicích. Měl prý informace o tom, že vězni jsou drženi v zajetí jen krátce a poté jsou vyměňováni za jiné válečné zajatce.

Miloševič viní západní mocnosti
Miloševič ve své obhajobě opět zaútočil na státy Severoatlantické aliance, které obvinil z toho, že usilují o dominantní postavení ve východní Evropě prostřednictvím rozbíjení mnohonárodnostních států jako bylo Československo nebo Sovětský svaz.

"Cílem západních emisarů nebylo nastolit mír, ale jejich zájmem bylo zničit zemi a zajistit nový kolonialismus," míní Miloševič.

Letecké útoky NATO na Kosovo v roce 1999 považuje Miloševič za původ vzkypění nacionalistických vášní v Jugoslávii. Západ chtěl podle něj upevnit svoji hospodářskou, politickou, sociální a kulturní převahu nad Jugoslávií a mohl tak učinit pouze s využitím napětí mezi národnostními a etnickými skupinami.

"Zvolili metodu občanského konfliktu. V bývalé Jugoslávii byl rozpoután nacionalismus společně s národnostní nesnášenlivostí a národnostními konflikty, plameny byly rozdmýchány k propuknutí války," uvedl Miloševič, jehož klíčová role v ukončení války v roce 1995 byla prý opomíjena a exprezident byl nespravedlivě nařčen z "falešných obvinění".

Půjdou západní státníci svědčit?
Miloševič, který se hájí sám, chce vyslechnout i francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka, britského premiéra Tonyho Blaira, bývalého německého kancléře Helmuta Kohla, generálního tajemníka OSN Kofího Annána, bývalou americkou šéfku diplomacie Madeleine Albrightovou a bývalého německého ministra zahraničí Klause Kinkela. Miloševič může nechat povolat za svědka kohokoli, píše BBC. Soud je může předvolat, pokud budou soudci přesvědčeni, že jejich výpověď je pro případ důležitá.

DÁLE ČTĚTE 

Miloševič: Je to moře lží
Miloševičův právník má na mušce Západ

Miloševič: USA bombardovaly ambasádu schválně
Miloševič obvinil alianci, že bombardování objektu čínského velvyslanectví, k němuž došlo 7. května 1999 při útoku aliančních letounů na Bělehrad, bylo úmyslné. "Nešlo o žádnou nešťastnou náhodu, jak tvrdila aliance, ale tehdejší prezident USA Bill Clinton chtěl vstoupit do historie jako první člověk, který bombardoval čínské území," prohlásil. Zásah ambasády Washington kdysi zdůvodnil tím, že CIA použila při plánování útoku starou mapu.

V Kosovu zabíjely bomby NATO, tvrdí Miloševič
Stejně jako ve čtvrtek dal Miloševič předvést snímky zachycující hrůzy kosovské krize roku 1999. Tentokrát prohlásil, že spálená těla zachycená na záběrech jsou ostatky Albánců, které zabily bomby NATO na silnici v Kosovu.

Trval na tom, že desetitisíce etnických Albánců, kteří uprchli během vzdušné kampaně NATO proti Jugoslávii v roce 1999 z Kosova, nevyhnali Srbové, jak o tom psaly západní sdělovací prostředky, ale další Albánci. Kosovská osvobozenecká armáda považovala všechny Albánce, kteří z Kosova neodešli, za zrádce, řekl. Tak podle něho vznikla "iluze exodu": na hranicích byly stovky kamer, aby ukázaly srbské zločiny. Motivem bylo ospravedlnit bombardování Jugoslávie letadly NATO, uvedl.

CENZURA CNN

Americká televize CNN rozhodla některé příliš kruté snímky, které Miloševič předkládá, nezveřejňovat. Pokaždé, když bude takový snímek předložen, stanice umístí na obrazovce pruh s nápisem, že snímek je "příliš krutý, aby mohl být zveřejněn".

Z rozdmýchání války obvinil Německo
Miloševič obvinil Německo, že zničilo starou komunistickou Jugoslávii. Udělalo to podle něho tím, že na počátku 90. let podpořilo nezávislost Chorvatska a Slovinska a tajně podporovalo albánské teroristy. Za vinu mu klade rozdmýchání války na Balkáně.

"Německá špionážní služba se spojila se zločinci z celé Evropy. Byli posláni do Kosova," řekl. V této souvislosti se zmínil o německém exministru zahraničí Klausi Kinkelovi. "Kinkel je dobře znám ve světě jako ministr zahraničí, ale méně známé už je, že stál v čele německé výzvědné služby. Vy, kdo jste to dosud nevěděli, už to teď víte," prohlásil.

Klaus Kinkel byl ministrem zahraničí Německa za bývalého kancléře Helmuta Kohla od roku 1992 do 1998 a šéfem německých zpravodajských služeb v letech 1979-1982.

Nenudím vás?
Agentura Reuters popisuje Miloševičovo vystupování před soudem jako sebejisté. "Žalobce se zřejmě nudí, vidím, že zívá," řekl Miloševič, když si všiml chování jednoho z předsedajících ve chvíli, kdy se na monitorech objevily záběry kosovských zvěrstev.

Miloševičův bělehradský právní poradce Dragoslav Ognjanovič připouští, že jeho mandant je po tolika hodinách před soudem unaven, ale je v dobré kondici. Ognjanovič také řekl, že Miloševič po svém čtvrtečním čtyřhodinovém vystoupení před soudem hovořil telefonicky se svou ženou Mirou Markovičovou.

Všeobecně se očekávalo, že Miloševičova manželka požádá nizozemské úřady o udělení vstupního víza, aby se mohla pondělního zahájení procesu zúčastnit. Zůstala však v Bělehradě a průběh přelíčení sleduje v televizi.

Miloševič: Jsem v polovině
Zatím není jasné, jak dlouho ještě bude Miloševičova obhajovací řeč trvat. Obviněný začal svou obhajobu ve čtvrtek ráno a na páteční dotaz předsedy soudu Richarda Maye, jak dlouho ještě bude hovořit, odpověděl, že je "asi v polovině", píše agentura ANSA.

"Nevím přesně, jak dlouho ještě budu hovořit, jak dobře víte, nemám žádné asistenty," řekl Miloševič Mayovi s poukazem na to, že se hájí sám. May dal najevo naději, že obhajovací řeč skončí dnes, "a to i s ohledem na to, že obžalovací řeč trvala rovněž dva dny".

"Myslím, že byste neměl můj projev omezovat," oponoval Miloševič, na což May podle agentury ANSA odpověděl výrokem přiměřenost času (pro váš projev) zvážíme my.

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič se hájí 14. února u haagského tribunálu. Neměli jsme v Jugoslávii a Kosovu žádné oběti, dokud nezačala v roce 1999 intervence NATO, prohlásil Miloševič. (14. února 2002)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kevin Wilshaw
Jsem gay s židovskými předky, přiznal v televizi vlivný britský neonacista

Jeden z čelních představitelů britské neonacistické scény Kevin Wilshaw se odhodlal k velkému kroku. Před pár dny veřejně prohlásil, že je homosexuál a jeho...  celý článek

Bouře Ophelia obrátila v Anglii tok vodopádu vzhůru nohama
VIDEO: Bouře Ophelia převrátila vodopád. Voda crčela vzhůru

Bouře Ophelia na Britských ostrovech vyvracela stromy, ničila střechy i sloupy elektrického vedení. Sílu větru, který na severu Anglie a ve Skotsku dosahoval...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.